Přestože napětí mezi Ruskem a Západem od začátku ukrajinské krize stoupá, na oběžné dráze spolupráce funguje dál. V úterý na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dorazil první britský astronaut, který bude komunikovat s Rusy a Američany. Za studené války přitom šlo o něco nemyslitelného. Nabídky spolupráce ale stále odmítá Peking.
Major Tim Peake už z oběžné dráhy pozdravil Zemi a přijal první vzkazy z řídicího střediska. Brit také na Twitteru zareagoval na vzkaz jednoho uživatele, který ho politoval, že neuvidí nový díl Hvězdných válek. Peake mu odpověděl, že mu tato filmová senzace určitě neunikne, protože astronauti mají ve vesmíru projektor.
Vedle Peaka dopravil ruský Sojuz na oběžnou dráhu také amerického astronauta Timothyho Kopra a Rusa Malenčenka. Na vesmírné stanici je očekávali Rusové Michail Kornijenko a Sergej Volkov a Američan Scott Kelly.
Před půl stoletím bylo něco takového zcela nemyslitelné. Boj o vesmír patřil ke studené válce a každý hrál sám za sebe. A tak zatímco Moskva oslavovala svého prvního kosmonauta Jurije Gagarina, Spojené státy už měly další plán – dobýt Měsíc.
Zlom přišel až v roce 1972. Rusko-americká dohoda ukončila vesmírný závod a o tři roky později odstartovala éru programu Sojuz-Apollo a Apollo-Sojuz. „Když jsem otevřel poklop, řekl jsem: ‚Ve vesmíru začínáme také novou éru na zemi',“ konstatoval Thomas Stafford, velitel lodi Apollo v programu Sojuz-Apollo v roce 1975.
Podle programu dostala jméno planeta - prodávaly se stejnojmenné cigarety. Cesta pro mezinárodní posádky byla otevřená. V roce 1978 vzlétl na palubě Sojuzu první československý kosmonaut Vladimír Remek, stejně jako východoněmecký Sigmund Jähn – v současné době známý hlavně jako fiktivní lídr Německa z filmu Good Bye Lenin!
Do vesmíru se v osmdesátých letech díky Sovětskému svazu podívali poprvé také Francouzi a po nich Italové, zatímco americké posádky začaly přibírat Kanaďany. Od roku 2000 země kooperují na Mezinárodní vesmírné stanici.
