Alitalia na nebi skončila, začíná ITA. Ani její budoucnost nebude jednoduchá

Nahrávám video
Horizont ČT24: Na nebe míří společnost ITA
Zdroj: ČT24

Ikona mezi leteckými dopravci se loučí. Alitalia, jedna z nejznámějších evropských aerolinek, ukončila o půlnoci na pátek po 75 letech provoz. Tečku za touto dlouhou historií udělala pandemie. Společnost se ale už dlouho předtím potýkala s finančními problémy a před pádem ji opakovaně zachraňovala italská vláda. Nyní firmu přebírá menší společnost ITA.

K vidění byly oslavy a zároveň slzy dojetí. Z příletové haly římského letiště se po dosednutí posledního spoje společnosti Alitalia ze sardinského Cagliari stalo místo vypjatých emocí i silných prohlášení.

„Je to jako kdyby mi znovu zemřel otec. Víc vám neřeknu,“ uvedla jedna z letušek. Pocit, že se účastnili něčeho výjimečného, měla i většina pasažérů na palubě. Například cestující Simona Bernardiová ukazovala lístek s podpisy pasažerů i kapitána Andrea Gioia.

Pro řadu Italů je Alitalia srdeční záležitost. Ze začátku reprezentovala italský životní styl, třpytivé kouzlo a radost ze života. Kromě milionů běžných pasažérů se do jejích rukou rády svěřovaly italské celebrity, ale také všichni papežové za poslední tři čtvrtě století. Ten současný to na poslední cestě na Slovensko nezapomněl zmínit. „Děkujeme Alitalii, že nás dodnes vozila,“ řekl papež František. 

I proto italské vlády dělaly všechno možné, aby národní klenot zachránily. Kvůli notoricky špatnému hospodaření společnosti do ní jen za poslední tři roky napumpovaly osm miliard eur. Jenže když navíc udeřila pandemie, Alitalii už nepomohly ani emotivní demonstrace jejích zaměstnanců.

„Společnost jen velmi příležitostně vykazovala zisk. A má za sebou dlouhou historii přehnaného politického vměšování,“ připomněl odborník na leteckou dopravu John Strickland. 

Vláda nezůstane stranou ani u nového dopravce. V příštích třech letech do něj bude investovat skoro půldruhé miliardy eur. ITA zahájí činnost s dvaapadesáti stroji a 2800 zaměstnanci oproti 110 letadlům a 10 tisícům zaměstnanců Alitalie. Dohoda s Evropskou komisí určuje, že do roku 2025 musí být společnost výdělečná.

Chmurná budoucnost aerolinií

Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler si myslí, že budoucnost firmy ITA se neobejde bez vstupu velkého strategického partnera typu americké Delty. Z pohledu investic pak soudí, že oblast aerolinií rozhodně není preferovaný sektor.

Navíc čeká, že cestování za byznysem bude nadále prožívat těžké časy a zotavení v tomto segmentu bude pomalé. Mnohé firmy budou totiž volit komunikaci on-line na dálku. Navíc je zde tlak na udržitelnost, což povede podniky k omezování tohoto typu cestování. To vše spolu s covidem na dopravce těžce dopadne. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...