Baku - Ilcham Alijev dnes podle očekávání obhájil prezidentský úřad ve volbách v Ázerbájdžánu. Podle prvních průzkumů získala dosavadní hlava státu 82,6 procenta voličských hlasů. Hlavní opoziční politické strany volby bojkotovaly jako zmanipulované a nedemokratické. Volební účast dosáhla 70,6 procenta.
„Dokud v Ázerbájdžánu nebude demokracie a dokud o všem bude rozhodovat jeden muž, tak do té doby dlouhodobé zájmy Evropy a Spojených států nemohou být zajištěny, tuto jednoduchou pravdu by měli všichni pochopit,“ prohlásil šéf opoziční Strany lidové fronty Ázerbájdžánu (AHCP) Ali Kerimli. Podle opozice Evropa a Spojené státy nevyvíjejí na Ázerbájdžán dostatečný tlak, aby přistoupil ke skutečným reformám.
Někteří experti ovšem tvrdí, že opozice hodně hovoří o demokracii, ale její slova nepadají na úrodnou půdu. Ázerbájdžánci podle nich ve skutečnosti nevědí, co demokracie znamená, a opoziční výzvy pro ně nejsou nic víc, než nesrozumitelné teoretizování. Vláda v Baku naopak volby označila za nejdemokratičtější v krátké postsovětské historii země. Při předchozích prezidentských volbách v roce 2003 volilo Alijeva 76,8 procenta lidí.
OBSE v nedávné zprávě kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik. Opozice měla například zakázaná všechna předvolební shromáždění.
Ázerbájdžán disponuje obrovskými zásobami ropy a zemního plynu, jedněmi z největších na světě. Značnou část svých energetických zdrojů vyváží. Spojené státy i Evropská unie doufají, že přesvědčí Baku, aby aspoň svůj zemní plyn směřoval na plynovody na jižní Kavkaz, které obcházejí Rusko, a aby tak přispěl ke snížení energetické závislosti Evropy na Rusku. Nedávná válka Ruska proti americkému spojenci Gruzii Západu posloužila jako další důkaz nezbytné potřeby diverzifikovat energetické cesty z kavkazského regionu.
