Katarská televize Al-Džazíra, která si bere za vzor britskou BBC, během své dvacetileté existence vyvolala řadu kontroverzních reakcí. V minulosti čelila kritice třeba kvůli tomu, že dala jako první arabská televize prostor izraelským politikům nebo radikálům, jako byl Usáma bin Ládin. Západu vadí také informování o dopadech izraelské okupace palestinských území. Stanici zvýšilo oblibu arabské jaro. Nedávno odvysílala vůbec první živý přenos z válečného bojiště u iráckého Mosulu.
Aktuálně má Al-Džazíra více než 70 poboček po celém světě a vysílá do 140 zemí. Vznikla v roce 1996 z BBC TV Arabic service. Nejprve vysílala šest hodin denně, už v roce 1999 ale začala s nepřetržitým zpravodajstvím.
Její vznik vyvolal doslova mediální revoluci v arabském světě, který do té doby nebyl zvyklý na nezávislou redakci, pro kterou není žádné téma tabu. Autoritářské režimy v oblasti vysílání této televize zaskočilo.
Brzy se z ní stala nejsledovanější arabská stanice na Středním východě i na severu Afriky. „Nepřetržité zpravodajství z oblasti konfliktů a necenzurované rozhovory byly bezprecedentní v oblasti, kde měly většinou média pod kontrolou vlády jednotlivých zemí,“ píše sama Al-Džazíra na webu s tím, že mezinárodní uznání přišlo i díky exkluzivním reportážím z Afghánistánu, Iráku či Afriky.
Antisemitská, podporuje rebely: Katarská stanice je na kritiku zvyklá
Jako vůbec první arabská televize začala Al-Džazíra vysílat rozhovory s izraelskými politiky, což pobouřilo zejména Sýrii. Na druhé straně se ozvaly i židovské organizace ve Spojených státech a Wiesenthalovo centrum v Los Angeles, jež považovaly její vysílání za antisemitské.
Další vlnu odporu vyvolal fakt, že stanice dala prostor mluvčím radikálního islámu. Přes televizi promlouval do světa třeba vůdce teroristické sítě Al-Káida a strůjce útoků z 11. září 2001 Usáma bin Ládin.
Ve vysílání se objevovaly i další nahrávky členů Al-Káidy nebo Islámského státu. Kontroverzní byly i záběry amerických obětí a oslavujících muslimů.
Vedení televize ale veškerou kritiku odmítá a tvrdí, že jejím hlavním principem je objektivita. „Nesmíme Al-Džazíru vnímat jen přes největší kontroverze, ozývaly se tam věci velmi kritické k islámu, k Arabům a jejich kultuře. Dozvíme se, jak se žije šičkám bot kdesi v Bangladéši, co se děje v Africe a podobně, což jsou věci, které Západ velmi často přehlíží,“ myslí si analytik Metropolitní univerzity Břetislav Tureček.
Důležitost Al-Džazíry ukázalo arabské jaro
V roce 2010 Al-Džazíra jako jedna z prvních informovala o masových protestech v Tunisku, jež následně přerostly v arabské jaro.
„Místní zkostnatělá média vysílala v podstatě bezzubou propagandu, najednou se ale ukázalo, že v době sociálních a politických otřesů lidé daleko více vnímají tento kanál, byť vysílá v arabském jazyce ze zahraničí. Al-Džazíra se tak cíleně, nebo bezděky dostala do role, kdy arabské jaro často podněcovala tím, že dost často dávala prostor opozici a rebelům,“ podotkl Tureček.
„Její vysílání tehdy Západu nevadilo, protože umírnění povstalci byli rovněž podporováni Západem. V tu chvíli tam docházelo k překrývání zájmů. Al-Džazíra je ale na druhou stranu velmi květnatě schopná popisovat izraelské počínání na okupovaných palestinských územích, a to už samozřejmě Západu vadí,“ konstatoval Tureček.
Její kritické zprávy o povstáních v Tunisku, Libyi, Egyptě, Jemenu nebo Sýrii řadu vlád popudily proti ní – někteří novináři raději odešli ze země kvůli výhrůžkám smrtí, v Egyptě pak byli někteří žurnalisté uvězněni.
Egypt vinil Al-Džazíru, že poskytla prostor pro podporu Muslimského bratrstva v době, kdy armáda sesadila islamistického prezidenta Muhammada Mursího a později muslimské bratry zakázala. Novináři ale tvrdili, že pouze vykonávali svou práci a informovali o situaci v Egyptě. Nakonec je omilostnil nový prezident Abdal Fattáh Sísí.
Podle profesora žurnalistiky z Londýnské školy ekonomie Charlieho Becketta jde o negativní reakci na rostoucí vliv Al-Džazíry. „Byl tam určitý druh odporu vůči nim (novinářům). Byli považováni za partyzány, samozřejmě mnoho zpátečnických režimů, které se vracejí po arabském jaru, se chce ujistit, že stále mají kontrolu nad médii,“ podotkl Beckett.
Al-Džazíra je také průkopnicí – 17. října letošního roku nabídla vůbec první přímý přenos z válečného bojiště, a to prostřednictvím platformy Facebook Live. Lidé tak mohli sledovat boj iráckých sil s radikály z Islámského státu během mohutné ofenzivy v oblasti Mosulu. Během jejího přenosu probíhajícího od pozdních dopoledních do brzkých odpoledních hodin 17. října 2016 ho zhlédlo přes 770 tisíc lidí.
Konkurence sílí, televize bude propouštět
Al-Džazíra se ale v současnosti potýká s rostoucí konkurencí. Tu představuje od roku 2003 zejména dubajská Al-Arabíja ze skupiny MBC šejka Valída bin Ibráhíma al Ibráhíma, příbuzného zesnulého saúdského krále Fahda.
Obě televize se dostaly do problémů kvůli zpravodajství o arabských revolucích – podle kritiků nebyly nestranné. Loni pak zahájil vysílání nový panarabský zpravodajský kanál Al-Arab, který podporuje saúdskoarabský miliardář a synovec zesnulého saúdskoarabského krále Valíd ibn
Talál.
Celý multimediální konglomerát Al Jazeera Media Network má přes 100 tisíc zaměstnanců a samotná televize Al-Džazíra jich má kolem čtyř tisíc. Kvůli úsporám by ale mělo televizi opustit na 500 zaměstnanců.
V lednu televize oznámila ukončení provozu svého kanálu ve Spojených státech, kde se jí nepodařilo získat významnější sledovanost. Katarská společnost tam v roce 2013 koupila za 500 milionů dolarů (zhruba 12 miliard korun) televizní kanál Current TV, který spoluvlastnil bývalý americký viceprezident Al Gore.
