Moskva - Zastrašování ochránců lidských práv v Rusku se stupňuje. V listopadu začal platit zákon, který některé neziskové organizace označuje za zahraniční agenty. Jejich pracovníci od té doby čelí stále ostřejším výhrůžkám. Podle nich se tak Kreml snaží umlčet své kritiky stejným způsobem, jako to v minulosti dělali sovětští komunisté.
Pracovníci ruských neziskových organizací výhrůžky dostávali již v minulosti. Nový zákon, jenž označuje nevládní sdružení dostávající peníze z ciziny za zahraniční agenty a nepřátele Ruska, však přispěl k ještě více nepřátelské atmosféře. Padají tak další hranice nátlaku proti nepohodlným osobám.
Své zkušenosti má zástupkyně ředitelky ruské pobočky Human Rights Watch Taťána Lokšinová. Je těhotná a pravidelně dostává SMS zprávy, ve kterých anonym vyhrožuje smrtí jejímu nenarozenému dítěti. „Jasně v nich stojí, že mají s mým dítětem plány,“ obává se nastávající matka. Jen za tři dny mladě ženě přišlo dvanáct podobných zpráv s děsivě přesnými detaily z jejího osobního života.
Ludmila Alexejevová, předsedkyně Moskevské helsinské skupiny, zná nálepku zahraničního agenta moc dobře, a to ze sovětské éry. Už v 60. letech úřady lidem vtloukaly do hlav, že západní agenti představují největší zlo. „Nejsem zahraniční agent, protože hájím lidská práva, ruské občany a jejich svobodu,“ nesouhlasí s novým zákonem známá disidentka.
Současné kremelské vedení se podobně jako jeho předchůdci snaží přesvědčit své obyvatele, že za největšími protesty proti prezidentu Putinovi za posledních 13 let stojí Západ. „Na takové diskusi není nic špatného. Je to mezinárodní praxe,“ myslí si poslankyně vládní strany Jednotné Rusko Alena Aršinovová.
Podle Kremlu mají podobný zákon i Spojené státy. Jenže americké opatření cílí na lobbistické skupiny. Ruští ochránci lidských práv nepochybují o tom, že nařízení je má odradit od sílící kritiky poměrů. Většina ho i přes vysoké tresty hodlá ignorovat.
