Nedostatek vody pociťuje nejvíc subtropická Afrika a Blízký východ. Voda se stala strategickou surovinou i zdrojem konfliktů. Jeden právě eskaluje mezi zeměmi v povodí Nilu. Na řece je životně závislý Egypt a napouštění přehrady, kterou navzdory protestům staví Etiopie, by mohlo výrazně snížit průtok v Nilu.
Afrika vysychá, Egypt bojuje proti etiopské elektrárně na Nilu
8 minut
Horizont ČT24: Boj o vodu z Nilu
Téměř sedm tisíc kilometrů dlouhý Nil země východní Afriky nejen propojuje, ale v posledních letech i čím dál víc rozděluje. Na jeho povodí o rozloze milionu kilometrů čtverečních závisí obživa víc než tří set milionů lidí. Jejich počet rychle roste a současně se prodlužují období sucha. Boj o vodu se proto stále vyostřuje.
„Pro Egypt je to věc života a smrti. Je to záležitost naší národní bezpečnosti,“ potvrzuje egyptský diplomat Nabíl Fahmí.
Většinu vody z Nilu přidělila Egyptu ještě jako své kolonii Británie. Podle smlouvy z roku 1959 získal Egypt tři čtvrtiny a zbytek připadl Súdánu. Proti mocenskému monopolu na Nil se vzbouřily země na horním toku. I na jeho využití ale měla Káhira právo veta.
Boj o vodu na Nilu
Do napjaté situace zasáhla v roce 2011 vlna revolucí arabského jara. Převrat a politický chaos v Egyptě využila Etiopie. Na přítoku, Modrém Nilu, začala stavět největší přehradu v Africe a vodní elektrárnu s výkonem přes 6 tisíc megawattů. Sama spotřebuje zhruba polovinu, druhou chce vyvážet. Súdánu nabídla výhodnou cenu a přetáhla ho na svou stranu.
„Mezitím se v Egyptě vyměnila vláda. Nicméně ještě předtím prezident Mursí stačil přímo vyhrožovat válkou. Řekl, že v momentě, kdy stavba přehrady jakkoliv omezí průtok vody v Nilu, místo vody může dojít na krev,“ říká bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.
Nil v Káhiře
Přehrada je těsně před dokončením a Egypt se cítí ohrožený. Varuje, že při jejím plnění se sníží průtok Nilu až o 20 procent po dobu pěti let. A to by pro něj mělo fatální následky. Na vodní tepně stojí celé egyptské hospodářství a voda z Nilu je i jediným zdrojem pitné vody.
„V momentě, kdy by se napouštění protáhlo alespoň na 15 let, byl by dopad relativně snesitelný. V momentě, kdyby to chtěli napustit velmi rychle, třeba během pěti let, tak Egypt, který už teď při současném průtoku má v některých oblastech dost zásadní problémy, by byl ještě víc postižen. Egypťané se bojí celkem legitimně,“ dodává Foltýn.
Výbušná situace roste v celém regionu. Etiopie obvinila svého dlouhodobého rivala, sousední Eritreu, že vycvičila ozbrojence k útoku na přehradu. Súdán na své hranice s ní poslal armádu.
Smrtící koktejl
Mocenský boj o vodu hrozí přerůst v ozbrojený konflikt. Počátkem 90. let k němu došlo mezi Mauretánií a Senegalem po vybudování přehrad na hraniční řece. Úbytek vody k zavlažování a pokles úrody přinutil zemědělce k zápasu o úrodnou půdu. Vojáci obou zemí se podél toku střetli několikrát. Spor ukončil až zásah ze zahraničí.
„Způsobuje to dlouhodobé napětí. A když se nám skládá více zdrojů toho napětí, to znamená, když zkombinujete populační nárůst, potravinovou nesoběstačnost, pokud je tam i autoritativní způsob vlády, tím hůř. A pokud se k tomu ještě přidá vysychání, poskládá to koktejl, který může být smrtící,“ upozorňuje analytik.
Voda se stala nejcennější surovinou planety. V důsledku klimatických změn a katastrofálního sucha může podle odhadů OSN do roku 2025 její nedostatek zasáhnout až dvě třetiny světové populace. Nouzový stav vyhlásilo Kapské město v Jihoafrické republice, kde by už za dva měsíce měla přestat téct voda ve všech domácnostech.
