Aféra odposlechů: Bývalý francouzský prezident Sarkozy je ve vazbě

Paříž - Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl dnes umístěn do vazby, která může trvat 24 hodin. Protikorupční policie ho chce vyslechnout kvůli jeho případné roli v korupční kauze. Zjišťuje, zda se Sarkozy nesnažil od prokuratury získat důvěrné informace výměnou za příslib prestižního postu a zda někdo Sarkozymu nedal informaci o odposlechu jeho telefonátů. Vazbu je možné o 24 hodin prodloužit. Jde o bezpříkladný krok vůči bývalé hlavě státu od začátku takzvané páté republiky ve Francii v roce 1958.

Nicolas Sarkozy nastoupil brzy ráno do auta a za doprovodu policistů zamířil do sídla protikorupční policie v Nanterre. Policie v případu od pondělka vyslýchá také Sarkozyho advokáta Thierryho Herzoga a dva členy prokuratury Gilberta Aziberta a Patricka Sassousta. Nicolas Sarkozy je vyšetřován hned v několika kauzách, do vazby byl ale vzat kvůli údajnému ovlivňování případů, ve kterých figuroval.

Stéphane Le Foll, mluvčí francouzské vlády

„Nicolas Sarkozy je dnes stejně postižitelný jako ostatní.“

Kauza vyšla najevo díky odposlechu hovorů mezi Sarkozym a jeho právníkem. Jeden ze zaměstnanců pařížského kasačního soudu měl právě Sarkozyho obhájci dodávat informace o tom, jak probíhá vyšetřování podezřelého financování Sarkozyho prezidentské kampaně v roce 2007. Tyto informace měl dodávat výměnou za příslib, že se dočká lukrativního místa v Monaku. Policie vyšetřuje toto podezření od února. Protikorupční policie bude bývalého prezidenta konfrontovat s výpovědí jeho obhájce Thierryho Herzoga.

Podivné financování prezidentovy kampaně

Současně ale policisty zajímá i další případ. Sarkozyho spolupracovníci byli odposloucháváni v souvislosti s financováním své prezidentské kampaně. Toto mimořádné opatření týkající se bývalého prezidenta justice nařídila kvůli podezření, že někdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí financoval Sarkozyho vítěznou volební kampaň v roce 2007. Protikorupční policie prověřuje, zda někdo neoprávněně neinformoval Sarkozyho o tom, že jeho telefonické hovory byly loni odposlouchávány.

Nicolas Sarkozy
Zdroj: ČTK/AP/Philippe Wojazer

Další nahrávky, které má policie k dispozici, pak obsahují stovky hodin hovorů a pocházejí z let 2007 až 2012, kdy stál Sarkozy v čele Francie. V rozhovorech se Sarkozy a další osobnosti v dobách jeho vlády vyjadřují bez obalu k vládním a stranickým personálním změnám a politickým strategiím.

Triumfální návrat do politiky? Stíhání je trochu komplikace

Pro někdejšího prezidenta přichází vyšetřování a výslech v mimořádně nevhodnou chvíli. Popularita jeho nástupce Hollanda klesá a příznivci Sarkozyho volají po jeho návratu do čela pravicové UMP. S ní za zády by se mohl v příštích volbách opět ucházet o prezidentský úřad. Poslední události ale Sarkozymu tento plán značně komplikují. Pokud se totiž prokáže, že se bývalý prezident státu skutečně snažil ovlivňovat případy, ve kterých figuruje, hrozí mu až 10 let vězení a vysoká pokuta.

Jméno Sarkozyho se podle agentury Reuters objevuje ve vyšetřování šesti různých případů. Nejvíce se nyní v médiích přetřásá vyšetřování údajných podvodů ve financování jeho prohrané volební kampaně v roce 2012, kdy se ucházel o druhé funkční období a prohrál se socialistou Francoisem Hollandem. Exprezident veškerá obvinění odmítá.

Sarkozyho vina se dodnes neprokázala. Pro jeho příznivce je to důkaz, že soudy pracují na objednávku těch, kdo se politika bojí. „Pokaždé, když se zmínil jeho návrat nebo se o něm sám nepřímo vyjádřil, následovala soudní epizoda, jako by se někdo snažil jeho návratu zabránit,“ upozornil europoslanec za konzervativní UMP Sebastien Huyghe.

Na prezidentské křeslo si brousí zuby i šéfka čím dál silnějších nacionalistů. Podle ní je vazba konečnou stanicí Sarkozyho politické dráhy. „Myslím si, že je to symbol úpadku francouzského politického života,“ nechala se slyšet předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
Právě teď

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 17 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 28 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 41 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...