Aféra odposlechů: Bývalý francouzský prezident Sarkozy je ve vazbě

Paříž - Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl dnes umístěn do vazby, která může trvat 24 hodin. Protikorupční policie ho chce vyslechnout kvůli jeho případné roli v korupční kauze. Zjišťuje, zda se Sarkozy nesnažil od prokuratury získat důvěrné informace výměnou za příslib prestižního postu a zda někdo Sarkozymu nedal informaci o odposlechu jeho telefonátů. Vazbu je možné o 24 hodin prodloužit. Jde o bezpříkladný krok vůči bývalé hlavě státu od začátku takzvané páté republiky ve Francii v roce 1958.

Nicolas Sarkozy nastoupil brzy ráno do auta a za doprovodu policistů zamířil do sídla protikorupční policie v Nanterre. Policie v případu od pondělka vyslýchá také Sarkozyho advokáta Thierryho Herzoga a dva členy prokuratury Gilberta Aziberta a Patricka Sassousta. Nicolas Sarkozy je vyšetřován hned v několika kauzách, do vazby byl ale vzat kvůli údajnému ovlivňování případů, ve kterých figuroval.

Stéphane Le Foll, mluvčí francouzské vlády

„Nicolas Sarkozy je dnes stejně postižitelný jako ostatní.“

Kauza vyšla najevo díky odposlechu hovorů mezi Sarkozym a jeho právníkem. Jeden ze zaměstnanců pařížského kasačního soudu měl právě Sarkozyho obhájci dodávat informace o tom, jak probíhá vyšetřování podezřelého financování Sarkozyho prezidentské kampaně v roce 2007. Tyto informace měl dodávat výměnou za příslib, že se dočká lukrativního místa v Monaku. Policie vyšetřuje toto podezření od února. Protikorupční policie bude bývalého prezidenta konfrontovat s výpovědí jeho obhájce Thierryho Herzoga.

Podivné financování prezidentovy kampaně

Současně ale policisty zajímá i další případ. Sarkozyho spolupracovníci byli odposloucháváni v souvislosti s financováním své prezidentské kampaně. Toto mimořádné opatření týkající se bývalého prezidenta justice nařídila kvůli podezření, že někdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí financoval Sarkozyho vítěznou volební kampaň v roce 2007. Protikorupční policie prověřuje, zda někdo neoprávněně neinformoval Sarkozyho o tom, že jeho telefonické hovory byly loni odposlouchávány.

Nicolas Sarkozy
Zdroj: ČTK/AP/Philippe Wojazer

Další nahrávky, které má policie k dispozici, pak obsahují stovky hodin hovorů a pocházejí z let 2007 až 2012, kdy stál Sarkozy v čele Francie. V rozhovorech se Sarkozy a další osobnosti v dobách jeho vlády vyjadřují bez obalu k vládním a stranickým personálním změnám a politickým strategiím.

Triumfální návrat do politiky? Stíhání je trochu komplikace

Pro někdejšího prezidenta přichází vyšetřování a výslech v mimořádně nevhodnou chvíli. Popularita jeho nástupce Hollanda klesá a příznivci Sarkozyho volají po jeho návratu do čela pravicové UMP. S ní za zády by se mohl v příštích volbách opět ucházet o prezidentský úřad. Poslední události ale Sarkozymu tento plán značně komplikují. Pokud se totiž prokáže, že se bývalý prezident státu skutečně snažil ovlivňovat případy, ve kterých figuruje, hrozí mu až 10 let vězení a vysoká pokuta.

Jméno Sarkozyho se podle agentury Reuters objevuje ve vyšetřování šesti různých případů. Nejvíce se nyní v médiích přetřásá vyšetřování údajných podvodů ve financování jeho prohrané volební kampaně v roce 2012, kdy se ucházel o druhé funkční období a prohrál se socialistou Francoisem Hollandem. Exprezident veškerá obvinění odmítá.

Sarkozyho vina se dodnes neprokázala. Pro jeho příznivce je to důkaz, že soudy pracují na objednávku těch, kdo se politika bojí. „Pokaždé, když se zmínil jeho návrat nebo se o něm sám nepřímo vyjádřil, následovala soudní epizoda, jako by se někdo snažil jeho návratu zabránit,“ upozornil europoslanec za konzervativní UMP Sebastien Huyghe.

Na prezidentské křeslo si brousí zuby i šéfka čím dál silnějších nacionalistů. Podle ní je vazba konečnou stanicí Sarkozyho politické dráhy. „Myslím si, že je to symbol úpadku francouzského politického života,“ nechala se slyšet předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01AktualizovánoPrávě teď

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 59 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...