Adopce ruských dětí do zahraničí – záchrana, či smrt?

Moskva – Asi 12 tisíc prokremelských aktivistů vytáhlo do ulic na protest proti americkým adopcím ruských dětí. Mimo jiné i kvůli případu tříletého Maxe, který v USA zemřel v adoptivní rodině na následky vnitřního zranění. Podle nového závěru amerických vyšetřovatelů si zranění nešťastně způsobil sám. To ale ostře odmítají ruské úřady. Podle nich Maxe zabili adoptivní rodiče.

Oficiální ruští představitelé zdrženlivě zareagovali na předběžné zprávy amerických úřadů, podle nichž tříletý ruský chlapec, jenž zemřel v adoptivní rodině ve Spojených státech, podlehl zranění, které si sám přivodil. Rusko mimo jiné žádá, aby se na zkoumání případu mohli podílet jeho vyšetřovatelé. 

Maxim Kuzmin, jenž je v USA uváděn pod novým jménem Max Shatto, byl podle představitele ruského prezidenta pro práva dětí Pavla Astachova zabit svou náhradní matkou v Texasu. Na těle tříletého chlapce se totiž našly četné pohmožděniny na hlavě a na nohou a pitva odhalila i zranění břišní krajiny a vnitřních orgánů. Dříve prý matka chlapci podávala silné psychotropní preparáty. Prokurátor texaského okresu Ector ale v pátek uvedl, že podlitiny si chlapec způsobil sám. V jeho těle prý nebyly nalezeny stopy po lécích. Okresní šerif Mark Donaldson ale zároveň prohlásil, že vyšetřování případu ještě pokračuje.

Demonstranti: Sirotci potřebují matky, ne hroby

V Moskvě se dnes za účasti několika tisíc lidí koná demonstrace, kterou její organizátoři pořádají pod heslem „pochod na ochranu dětí“. „Sirotci potřebují matky, a ne hroby,“ citovala agentura ITAR-TASS jednu z účastnic akce, při které mimo jiné zazněl požadavek, aby se do vlasti co nejdříve vrátil bratr tragicky zemřelého chlapce, který byl rovněž adoptován stejnou americkou rodinou. Ruské úřady už stíhají v nepřítomnosti několik amerických rodičů za smrt či sexuální zneužívání adoptovaných dětí z Ruska a taky na ně vydaly prostřednictvím Interpolu mezinárodní zatykače. 

Ruský pochod na ochranu dětí
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Z 60 tisíc adoptovaných dětí jich za posledních 17 let 20 zemřelo

Maxův případ se Rusové snažili využít k ospravedlnění nedávno zavedeného zákazu adopcí ruských dětí do USA. Příslušný zákon byl pojmenován po Dimovi Jakovlevovi, který zemřel, protože ho adoptivní otec zapomněl v zavřeném automobilu v letním žáru. Je ale potřeba udůraznit, že z asi 60 tisíc adoptovaných ruských dětí zemřelo od roku 1996 údajně vinou svých amerických rodičů 20 z nich.

Dmitrij Gudkov, opoziční poslanec:

„Za 20 let Američané adoptovali 60 tisíc ruských dětí – jenom Američané. A za dvacet let jsme registrovali jen dvacítku tragédií.“

Zákon jako odveta za americké sankce

Všeobecně se má zato, že tento zákaz, který v půlce ledna bleskově prošel ruským parlamentem, následoval jako odveta za americké sankce uvalené na ruské činitele, zapletené do porušování lidských práv. V ulicích se proti tomu rovněž protestovalo. Prezident Vladimir Putin tehdy argumentoval veřejným míněním. „Pokud vím, značný počet ruských občanů má negativní postoj k adopci našich dětí do zahraničí,“ řekl Putin. 

Rodiče ani sourozence nemá zhruba 300 tisíc dětí umístěných v ruských dětských domovech. Drtivá většina z nich na adopci čeká marně. Jen loni bylo adoptováno jedenáct tisíc dětí, každé třetí přitom našlo novou rodinu v zahraničí, především ve Spojených státech. Ovšem nový zákon, který je ochránci lidských práv označován za Herodesův, od začátku letošního roku takovou adopci zakázal. 

Američané si přitom osvojují ruské děti už dlouhá léta. Mezi Kremlem a Bílým domem tak panuje silné napětí. „Ano, je to jakýsi krok ke studené válce, ale jinak jsme nemohli postupovat,“ říká bývalý premiér SSSR Nikolaj Ryžkov. A proto se k 965 dětem, které loni do USA odjely, v letošním roce už žádné nepřipojí. „Z dětí se stali rukojmí,“ míní dětská psycholožka Ljudmila Petranovská.

Demonstrace proti zákazu adopce dětí do USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...