Berlín - Bývalý západoněmecký kancléř Konrad Adenauer chtěl na počátku 60. let minulého století vyměnit Západní Berlín za část Německé demokratické republiky. Od tohoto plánu ho neodradila ani stavba Berlínské zdi. Projekt zpočátku podporoval i Washington, prezident John Kennedy od něj ale nakonec ustoupil, jak vyplývá z dosud přísně utajovaných dokumentů německé vlády, o nichž informuje magazín Der Spiegel. „Pokud by na to Sověti oproti očekávání přistoupili, byla by to pro nás výhodná výměna,“ poznamenal v dubnu 1962 Adenauerův hlavní zahraničněpolitický poradce Horst Osterheld.
Západní Berlín byl od konce války pod kontrolou západních spojenců a jako „ostrov svobody“ uprostřed komunistické NDR ho využily statisíce východních Němců k útěku na Západ. Snaha o definitivní vyřešení jeho statusu vyvolala několik mezinárodních krizí. Východoněmecký režim pak nechal před 50 lety na jeho hranicích vztyčit zátarasy, které se postupně změnily v nejznámější symbol studené války - Berlínskou zeď.
Adenauer, který se netajil skepsí ohledně možnosti brzkého znovusjednocení Německa, však už předtím oslovil Američany s nápadem, jenž měl „problém jménem Berlín“ natrvalo vyřešit. Ministrovi zahraničí Deanu Ruskovi podle dokumentů získaných Spiegelem navrhl, aby USA učinily SSSR nabídku vyměnit Západní Berlín za Durynsko a část Saska a Meklenburska. Ty tehdy patřily NDR a připadly by západnímu Německu.
Šéf bonnské vlády vycházel z rozložení sil na konci druhé světové války, kdy sovětská armáda osvobodila celý Berlín a západní jednotky se dostaly na severu Německa až k meklenburskému Schwerinu a na východě až za saské Lipsko. Na základě dohod o správě poraženého Německa pak Moskva přenechala USA, Británii a Francii kontrolu nad západními sektory Berlína a ty jí naopak přepustily dohled nad celým severovýchodem dnešního Německa, z něhož na konci 40. let vznikla NDR.
Adenauer v roce 1961 Ruskovi navrhl tyto kroky vrátit. Američané měli podle něj po Sovětech požadovat, aby znovu navrátili území, z něhož se západní mocnosti po válce stáhly výměnou za „eliminování spojeneckých práv v Berlíně“. Po 13. srpnu 1961, kdy okolo Západního Berlína začala vyrůstat zeď, předložil kancléř svůj plán i Kennedymu. Washington se zabýval touto myšlenkou velmi vážně a Rusk mimo jiné upozornil Kennedyho na nutnost v takovém případě přestěhovat obyvatele Západního Berlína do Spolkové republiky. Nevylučoval přitom, že by Moskva mohla s tímto řešením berlínské otázky souhlasit. Nakonec od něj ale ustoupil americký prezident, a to ještě dříve, než se USA pokusily SSSR tento výměnný obchod navrhnout.
Der Spiegel v této souvislosti připomíná, že Adenauer na stavbu zdi reagoval bez velkých emocí a nijak proti ní neprotestoval. Sám příliš nevěřil tomu, že by sovětský vůdce Nikita Chruščov na jeho iniciativu přistoupil. Postoupením regionu okolo Lipska a Halle by totiž ekonomicky slabá NDR přišla o jedno ze svých klíčových průmyslových center.
