Washington - Přes 12 milionů lidí ve světě nemá státní občanství a žije na okraji společnosti. OSN varuje, že tito lidé nedosáhnou na základní lidská práva. Člověk bez občanství se např. nemůže nechat legálně oddat. Nejhorší situace je podle Organizace spojených národů v Estonsku, Lotyšsku, Iráku a Keni.
Organizace spojených národů apeluje, aby se více států připojilo ke dvěma konvencím, které se vyslovují proti tomu, že někteří lidé nemají státní občanství. Tento problém je podle organizace nejvíce rozšířený v jihovýchodní a centrální Asii, východní Evropě, Blízkém východě nebo v Africe.
„Takoví lidé zoufale potřebují pomoc, protože žijí v hrozné nejistotě,“ říká Antonio Guterres z OSN. „Důsledkem přehlížení těchto celých skupin lidí napříč generacemi se vytváří obrovské napětí ve společnosti, ve které žijí. Někdy je to i příčina konfliktu,“ dodal.
Státy s největším počtem lidí bez občanství
- Estonsko
- Irák
- Keňa
- Lotyšsko
- Barma
- Nepál
- Sýrie
- Thajsko
Podle OSN totiž lidé bez státního občanství čelí mnoha problémům, nesmějí si třeba legálně koupit dům či vlastnit jiný majetek, nemohou si otevřít účet v bance, nesmějí se legálně oženit či vdát nebo nahlásit na matrice narození svého potomka.
Jenom 66 států přitom podepsalo v roce 1954 konvenci, ve které se zavazují ke snížení počtu lidí bez občanství. A jen 38 zemí se podepsalo pod konvenci z roku 1961, která zemím nabízí právní systém, jak redukovat počty lidí bez občanství.
Podle OSN se mnoho lidí ocitlo bez občanství, když se třeba rozpadlo společenství států, jako například v minulosti Sovětský svaz nebo Jugoslávie. Nebo přijdou o občanství při vzniku nových států, jak tomu bylo v Africe, když některé státy opustily koloniální mocnosti.
