Uherský Brod – Lidé na východě Moravy si budou po celý týden připomínat 420. výročí narození nejslavnějšího rodáka regionu – Jana Amose Komenského. Oslavy se navíc konají hned na třech místech, dodnes totiž není jisté, kde se Komenský přesně narodil. Uherský Brod například přichystal tematické akce pro veřejnost i konferenci k aktuálním tématům pedagogické praxe. Slaví se ale i v Nivnici a v Komně.
„Oslavy dostaly název Město Komenského – Město pedagogiky, který odkazuje na dvě hlavní linie oslavy. Zaprvé osoba Komenského jako člověka, který z našeho regionu pochází a v Uherském Brodu prožil část svého mládí, a potom pedagogika jako věda, jejímž skvostným představitelem Komenský jistě je,“ řekla mluvčí uherskobrodské radnice Elen Sladká.
Týdenní program začne v pondělí happeningem u kašny, která se na týden zahalí do citátů z Komenského díla. „Vyberou je a napíší ti, na které myslel Komenský především, tedy školáci místních škol,“ uvedla Sladká. V úterý se oslavy přesunou do muzea, které příznačně nese Komenského jméno. Kromě koncertu Vivat Comenius jsou připraveny vernisáže studentských plakátů a soch inspirovaných slavným rodákem i výstava fotografií z nizozemského Naardenu, kde je Komenský pohřben.
Pedagogice, které Komenský zasvětil své dílo, bude věnován celý páteční den. Město uspořádalo konferenci k aktuálním tématům pedagogické praxe, mezi které patří například zážitková a volnočasová pedagogika. „Je naší velikou radostí, že pozvání na konferenci přijali zástupci akademických obcí některých českých univerzit, jejichž přednášky budou tvořit závěrečný blok konference. Příspěvky byly vybrány tak, aby zaujaly co nejširší okruh posluchačů – nejen úzké řady odborných pracovníků,“ řekl hlavní organizátor konference Petr Sedlář.
Na otázku, kde se Komenský narodil, jednoznačná odpověď doposud neexistuje. Některé materiály mluví pro Uherský Brod, jiné pro Nivnici. Vesnice Komňa je zase místem, které dalo rodině Komenských původ a jméno. Za svého rodáka ho tak považují všude. „Kořeny jsou určitě tady, to je to rozhodující,“ tvrdí starosta Komně Karel Navrátil (nez.). Při vjezdu do Nivnice ale návštěvníky vítá cedule s nápisem rodiště J.A. Komenského. Podle starostky Vladimíry Kaislerové (KDU-ČSL) se obec opírá o dochované prameny. V Uherském Brodě ovšem žili Komenského rodiče. Výsledkem nevyřešené záhady jsou tak tři sochy a tři různá muzea.
Jan Amos Komenský
Největší spisovatel pobělohorské emigrace a poslední biskup jednoty bratrské se narodil 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě. Nejmladší z pěti dětí Martina Komenského a jeho ženy Anny studoval v německém Hiedelbergu. Při studiích si Komenský všímal rozmachu vědy jiných národů a rozhodl se vytvořit českou národní vědu, aby i jeho vlast v tomto oboru pokročila.
Jeho plány ale přerušila bělohorská bitva. V roce 1621 byl nucen opustit vlast se svou ženou i dětmi, při útěku před španělskou armádou poztrácel část rukopisů a přišel o celou knihovnu. Jeho žena se nakazila morem a zemřela. Komenský byl zoufalý z osobních nezdarů i z národní tragédie. Hledal útěchu ve víře.
Rok 1628 přinesl tvrdé stíhání nekatolíků, proto Komenský odcestoval do polského Lešna. Později ho pozval britský parlament do Anglie, aby zde vytvořil akademii věd, jejímž cílem mělo být šíření jednotného vzdělání a jednotného jazyka po celém světě.
V roce 1648 Komenského víra v návrat emigrantů do Čech vzala za své, když nastal vestfálský mír, kterým byla zakončena třicetiletá válka. Zklamaný Komenský se s národem rozloučil, ale nepřestával věřit v lepší budoucnost Čechů i Moravanů. V roce 1656 se usadil u přátel v Amsterodamu, kde 15. listopadu 1670 zemřel. Je pohřben v nizozemském Naardenu. Památník je pod ochranou České republiky.
Zdroj: Spisovatelé.cz
