Vratislavice nad Nisou – Po otci měl převzít klempířskou firmu, místo toho však začal tvořit jeden z nejúžasnějších příběhů automobilové historie. Světoznámý konstruktér Ferdinand Porsche, který vyrůstal ve Vratislavicích nad Nisou, dnes ve svém rodišti rozděluje lidi na dva znesvářené tábory. Jedni mu postavili pomník, druzí dnes odstraňují tabule s jeho jménem u vjezdu do této liberecké městské části. Odstranění tabulí žádalo zhruba 150 obyvatel podepsaných pod peticí místního aktivisty Pavla Hrstky. Vadí jim rodákova nacistická minulost.
Vratislavice se k Porschemu nehlásí, cedule se jménem musí pryč
Výmaz nacisty a rodáka z Vratislavic Ferdinanda Porsche z vítacích cedulí při vjezdu do obce rozdělil městský obvod na dva tábory. Jedni by mu nejraději zrušili i tamní expozici, druzí slavného konstruktéra hájí. „Musím konstatovat, že mi to silně připomíná minulou komunistickou dobu, kdy se se změnou vedoucí garnitury bouraly staré pomníky a následně stavěly nové, jen pro vlastní zviditelnění,“ komentoval situaci Milan Bumba, prezident Porsche Classic Clubu Česká republika.
Podle Bumby byl Porsche hlavně geniální automobilový konstruktér, ne aktivní nacista. "Za jeho činnost uznává Porscheho celý svět. Bohužel žil zrovna v době moci Adolfa Hitlera. Pokud chtěl tehdy Porsche prosadit své konstrukční plány, nemohl se režimu, ve kterém žil, vzepřít. Že za své geniální konstrukce obdržel různá vyznamenání a řády tehdejšího režimu je nasnadě. Každý režim velebí své úspěšné osobnosti. Jen si vzpomeňte, kteří známí lidé v letech 1948–1989 u nás obdrželi tituly Národní umělec," obhajuje Bumba konstruktéra. Postoj Milana Bumby schvalují i další obyvatelé Vratislavic, kteří jsou přesvědčeni, že komunistická éra napáchala daleko větší zvěrstva než pan Porsche.
Místostarosta: Historie se má prezentovat celá
„Před panem Porschem hluboce smekám jakožto před geniálním konstruktérem, osobně si ho velmi vážím, ale z pozice obce si myslím, že tato persona by neměla být prezentována tak, jak je. Už minimálně z úcty k těm lidem, kteří si prošli koncentračními tábory či ztratili za války své blízké,“ vysvětlil současné kroky radnice místostarosta Vladimír Braun (ODS).
Adolf Hitler a Ferdinand Porsche (uprostřed)
Předchozí vedení obce přitom postavilo Porschemu památník. „Bývalý starosta pan Pohanka měl pocit, že to je správná cesta a bohužel došlo k této nešťastné prezentaci. Byť už tři roky se tady řešila otázka členství Ferdinanda Porscheho v organizacích SPS a byl vyzýván občany Vratislavic, aby přejmenoval památník Ferdinanda Porscheho na expozici Ferdinanda Porscheho. A v jeho životopise, který byl zveřejněn na expozici, aby byly doplněny roky 39–45, které byly zřejmě úmyslně zamlčeny,“ řekl Braun, který je přesvědčený o tom, že se má historie říkat celá. „Já doufám, že už je výstavba památníků za obecní peníze dávno pryč,“ dodal.
Starosta: Za situaci může bývalé vedení obce
Podle starosty Vratislavic Aleše Preislera se celá věc dostala kvůli bývalému vedení obce do složité situace. „To, že tady vybudovali památník, situaci moc nepomohlo. Kdyby to rovnou nazvali expozicí a uvedli, jak to s Porschem bylo ve válečných letech, nikdy by k těmto problémům nedošlo,“ míní starosta.
Za Porschem jezdí do Vratislavic lidé z celého světa
Milan Bumba se cítí rozhořčen, protože propaguje Vratislavice jako rodiště Porscheho přes třicet let. „Za tu dobu jsem zde uvítal mnoho návštěvníků z celého světa, kteří sem přijeli právě za touto historií. A nebyli to lidé jen z Evropy, ale i Asie, Ameriky i Austrálie. Mnozí by do České republiky vůbec nezavítali,“ napsal v otevřeném dopise starostovi.
Podle starosty je ale Bumbův byznys soukromou záležitostí. „My jsme bohužel veřejný sektor a nemůžeme to řešit striktně tak, jak pan Bumba to vidí. Po nás tady pak veřejnost hned jde,“ uvedl. Není tedy podle něj škoda, že kvůli odstranění Porscheho jména se o něm řada lidí nedozví a už nikdy do Vratislavic nepřijedou? „To je rozhodnutí rady a i kdyby to chtěl jedinec změnit, tak s tím nic neudělá,“ vysvětlil.
Podle Bumby je smutné, že téměř po sedmdesáti letech vytahují někteří lidé v zájmu vlastního zviditelnění nepodložená obvinění a špiní památku člověka, který svůj život věnoval především technice. „Po válce se nenašla jediná osoba, ani z řad válečných zajatců z pracovních lágrů, která by jej obvinila ze smrti jiných,“ dodal Bumba.
2 minuty
Vratislavice se k Porschemu nehlásí
Ferdinand Porsche, *3. 9. 1875 Vratislavice nad Nisou, †30. 1. 1951 Stuttgart
Konstruktér automobilů, známý především konstrukcí populárního „lidového vozu“(Volkswagen), později známého jako VW Brouk. Je také konstruktérem několika typů německých obrněných vozidel.
Porsche se stal v roce 1937 členem NSDAP. U SS dosáhl hodnosti SS-Oberführer a za jeho činnost mu byl v roce 1944 propůjčen prsten s umrlčí lebkou (Totenkopfring). Byl také nositelem Válečného záslužného kříže bez mečů (Kriegsverdienstkreuz). V listopadu 1945 byl Ferdinand Porsche pozván do Francie jejími politickými představiteli a bylo mu navrženo, aby nadále pracoval a navrhoval vozy Volkswagen ve Francii a aby v rámci válečných reparací přesunul vybavení svých továren do Francie. Vzhledem k rozporům ve francouzské vládě a averzi představitelů francouzského automobilového průmyslu z tohoto plánu sešlo ještě dříve, než se stihl uskutečnit. Následně byl Ferdinand Porsche zatčen jako válečný zločinec a umístěn do vazby v Dijonu. Ač zatčen a držen ve vazbě, nebyl nikdy odsouzen za válečné zločiny a po 20 měsících strávených ve vazbě byl propuštěn a bylo mu umožněno opustit Francii.
Po dobu jeho nepřítomnosti řídil rozbíhající se výrobu vozu Volkswagen Brouk jeho syn Ferry, který zároveň připravoval výrobu sportovních vozů Porsche ve vlastní továrně. Ferdinand Porsche zemřel krátce po svých 75. narozeninách na následky mrtvice ve Stuttgartu, pohřben je v Zell am See.
