Milovice – V bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku začala velká demoliční akce. Stovky staveb budou srovnány se zemí, od garáží přes bunkry po paneláky, které tam zbyly po vojácích, zejména těch sovětských. Území o rozloze 650 hektarů chátrá už od doby, kdy odešli. Po demolici by zde mohla vzniknout průmyslová zóna.
Bývalý vojenský prostor v Milovicích je největším brownfieldem v Česku. K zemi postupně půjde většina z 330 budov, které tu stojí. Náklady na demolice se odhadují na 160 milionů korun. „Je tady neznámý prostor, nevíme, co se vyskytne, takže to může být i víc, nebo méně,“ připustil ředitel investorské firmy Mladá RP Lukáš Zach. Po bourání objektů bude potřeba území ještě dále připravit, podle Zacha bude vznik průmyslové zóny možný v ideálním případě do dvou let. „V rámci demolic dojde k obnovení některých druhů sítí, ať už to jsou kanalizace nebo vodovod,“ dodal Zach.
Pozemky v majetku Středočeského kraje prochází už několik let dekontaminací podzemních vod, v oblasti kolem letiště byly provedeny i pyrotechnické průzkumy. „V letech, kdy se předávalo území, proběhla asanace a něco se tady našlo. V tuto chvíli je tady každý den pyrotechnik, kdyby se náhodou ještě něco našlo,“ řekl stavbyvedoucí z dodavatelské společnosti Metrostav Petr Misauer. Podle něj je zde ještě asi deset objektů s ekologickou zátěží, které se zatím bourat nebudou.
Domy byly plné odpadků. Odvezli jich několik set tun
Sovětská armáda měla v Milovicích své ústředí. Svého času tu bydlelo až 80 tisíc vojáků s rodinnými příslušníky. Poslední odešli v červnu 1991 a přísně střežený prostor se postupně změnil v území nikoho. „Naváželi sem tehdy textil z Německa, několikrát tady hořelo, byli tady bezdomovci,“ popsal situaci starosta Milovic Lukáš Pilc. „Domy jsou plné komunálního odpadu, kterého se tady odvezlo už několik set tun,“ komentoval hlavní stavbyvedoucí Pavel Kos.
Zkrachovalé plány do budoucna: letiště, testovací okruh i soláry
Uvažovalo se o tom, že tady bude mezinárodní letiště, testovací okruh pro automobilku nebo sluneční elektrárna. Žádný z těchto plánů se ale neuskutečnil. V bývalém vojenském prostoru se ale buduje zázemí pro menší sportovní letiště. Práce by měly být dokončeny během letošního roku. Z jednoho hangáru, který zůstane zachován, bude kulturní památka.
Petr Pithart, tehdejší předseda vlády ČR, 5. 11. 1991:
„Bude tu muset být nějaká celková idea, která učiní tento prostor opět obyvatelným. Dneska je to dost hrozný.“
Kraj si od revitalizace slibuje nové pracovní i investiční možnosti
Revitalizace území by měla podle radního Středočeského kraje Karla Horčičky (ČSSD) kraji přinést pracovní a investiční možnosti. Milovice proto už několik let usilují také o propojení železnice z Prahy na Mladou Boleslav, která by vedla poblíž průmyslové zóny a letiště. Znamenalo by to vybudovat osmikilometrový úsek železnice mezi Milovicemi a Čachovicemi.
Za posledních 20 let se počet obyvatel středočeského města téměř zdesetinásobil, žije zde kolem 10 tisíc lidí. Náhlý příliv obyvatel si Milovičtí vysvětlují dostupnými a levnými byty, které se v 90. letech uvolnily po odchodu sovětských vojsk a po zrušení milovického vojenského prostoru.
Sovětská armáda byla i v Ralsku:
Sovětská armáda byla i na dalších místech republiky, například v Ralsku. Po jejím odsunu vláda tento vojenský újezd zrušila a otevřela turistům. Další využití prostoru zatím Liberecký kraj hledá. Tisíce hektarů prošlo pyrotechnickou očistou, ovšem v okolí šesti střelnic je stále ještě munice a pyrotechnici tam dosud pracují. Půda je silně kontaminovaná ropou a těžkými kovy i na letišti v Hradčanech, kde byly největší sklady pohonných hmot v Česku.
Změny očekávají i obyvatelé dalších vojenských újezdů
Na území Česka stále funguje 5 vojenských újezdů, využívá je už ale samozřejmě jen česká armáda. Největším je vojenský újezd Hradiště na Karlovarsku s plochou přes 330 kilometrů čtverečních. Žije zde 600 obyvatel. Ti ale nemají právo volit si samosprávu ani vlastnit místní majetek. Pokud projde zákon o optimalizaci vojenských újezdů, který mají příští měsíc projednávat poslanci, prostor zabraný vojáky by se skoro o čtvrtinu zmenšil, a obce na okraji Hradiště by tak mohly začít samostatně hospodařit.
Druhým největším vojenským újezdem je Libavá. Vznikl v Olomouckém kraji počátkem padesátých let. Jeho část využívala po roce 1968 sovětská armáda, po jejím odsunu ho zpátky převzala ta česká. Libavá je nejosídlenějším vojenským újezdem, žije tady asi tisícovka lidí. I oni čekají na schválení zákona, který by vojenské území o čtvrtinu zmenšil, a umožnil tak vznik samostatných obcí Město Libavá a Luboměř pod Strážnou.
O Brdy se povede velká bitva
Zmenšovat se mají i dva nejmenší újezdy – v Boleticích a v Březině. Úplně vzdát by se pak měli vojáci újezdu v Brdech. O to se ale očekává ještě velká bitva. Návrh na zrušení Vojenského újezdu Brdy a zmenšení těch ostatních už byl na programu jednání sněmovny. Vláda ho ale kvůli sporům zatím stáhla. Už příští středu ho ale začne projednávat sněmovní výbor pro obranu.
