Desítky lidí si v Rovensku pod Troskami připomněly památku parašutistů z výsadkové skupiny Antimony. Jejich úkolem bylo obnovit spojení mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Londýně. V lednu 1943 je ale nedaleko Rovenska obklíčilo gestapo a pod hrozbou vyhlazení obce se vzdali. Těsně předtím si vzali smrtelnou dávku jedu.
Dnes vzpomínají, před 73 lety je ale svíral strach. Když v lednu 1943 policie a gestapo vypátraly, že se nedaleko Rovenska skrývají parašutisté ze skupiny Antimony, místnímu starostovi Josefu Kouřilovi dali ultimátum. Buď výsadkáře přesvědčí, aby se vzdali, nebo lidi z Rovenska potká stejný osud jako obyvatele Lidic a Ležáků.
„Oni samozřejmě neměli v úmyslu to udělat - oni tím jen vyhrožovali. Právě proto, že v místním prostředí v protektorátu nebyly známy okolnosti světového ohlasu lidické tragédie, tak jim to místní lidé věřili,“ vysvětluje Tomáš Michálek z Klubu vojenské historie Rota Nazdar.
Major František Závorka a nadporučík Lubomír Jasínek se skrývali v domku kousek za městem. Po pětihodinovém vyjednávání se nechali zatknout. Těsně předtím ale rozkousli ampulku s jedem - lékař už je nedokázal zachránit.
Němci chtěli parašutisty živé, ale nedostali je
Němci zuřili - parašutisty chtěli dostat živé. Starostovi proto nařídili vypracovat seznam šedesáti místních, kteří budou popraveni. Na papír napsal jediné jméno - svoje. Nakonec nezemřel nikdo - gestapo obec vyklidilo. Odvahu starosty připomíná pamětní deska na náměstí.
„Jsem ráda, že jsou ještě takoví lidé jako ti ze skupiny Rota Nazdar a jiných, kteří tyhle věci pořád živí, pořád je mají v patrnosti, a myslím si, že třeba za rok podnikneme zase nějakou bohatší akci s nějakou ukázkou dobové techniky,“ říká starostka Rovenska pod Troskami Jiřina Bláhová (ODS).
Pieta za hrdiny z ledna 1943 se v Rovensku koná už šestnáctým rokem. V budoucnu by podle starostky mohla vzniknout i expozice, kde by si lidé mohli odbojáře připomínat celoročně.
