Nejen na brněnských trzích jsou stánky plné různorodého zboží - svíček, čokolád, jmelí anebo betlémů. Pro jejich výrobce začátek jarmarku znamená, že se až do Vánoc nezastaví. Obdobně jsou na tom i stánkaři, kteří budou jejich výrobky na náměstích prodávat.
Marie Pavlicová z Hroznové Lhoty se věnuje výrobě slaměných výrobků. Tvoří je pro celou Českou republiku v životní velikosti. „Nejvíce práce mám před adventem, protože většinou všichni chtějí Betlém na rozsvěcování vánočního stromu, ta sezona ale trvá až do Vánoc,“ potvrdila vánoční shon Pavlicová.
Na výrobu této postavy používá jen slámu a seno. „Nejdříve si udělám kostru a na ni postupě navazuji materiál. Přivazuji to pevným provázkem, aby to dobře drželo a pak tvaruju postavu,“ popsala proces vzniku betlému. Za sezonu jich vyrobí sedm. Některé z jejích postaviček jsou i pro brněnské trhy.
Shon je v čokoládovně i svíčkárně
Mimo betlémy, které vánoční atmosféru plně vyzařují, si zájemci mohou na stáncích koupit i adventní svíčky. Těch jihomoravských se nejvíce vyrobí ve firmě v Zakřanech, která ročně dodá na prodejní pulty přes dva miliony kusů. Za den jich její zaměstnanci zvládnou s pomocí strojů vytvořit až čtyřicet tisíc. Nejoblíbenější barvou zůstává červená, letos se ale podle výrobce svíček Tomáše Masaříka zvýšila poptávka po svíčkách s flitry.
Kromě svíček nejrůznějších velikostí, tvarů a barev, jež připomínají blížící se svátky, jsou na stáncích k vidění a k zakoupení i vánoční čokoládové postavičky a kolekce, na kterých usilovně pracují v čokoládovně v Kuřimi. Předtím, než pracovníci dosáhnou požadovaného tvaru - Mikuláše, disku anebo baňky, musí se čokoláda rozpustit, vylít do formy a nechat znovu zmrazit v mrazicím tunelu, kde je minus 18 stupňů Celsia.
Brněnské jmelí je nejčastěji ze Zlínska
Vedle stánků s řemeslnými výrobky jsou na trzích k vidění i další neméně tradiční prodejci jmelí. Na jejich brněnských pultech jsou ale vystavené trsy jmelí hlavně ze Zlínského kraje, protože na jižní Moravě ho tolik neroste. Nejčastěji pochází od rodiny Kašíků, kteří ho zpracovávají už čtyři generace.
Podle majitele zahradnictví v Postoupkách Jiřího Kašíka je denní produkce neupraveného jmelí asi dvě tuny. Z něj pak pracovníci vybírají a vytvářejí svazky. Předtím ale pro jmelí musí sběrači vyšplhat několik metrů nad zem do koruny stromů, odkud je shazují dolů. Do prodeje po celé republice pak jde nabarvené anebo přírodní.
O stánky v Brně je každoročně velký zájem
Vánoční trhy jsou pro stánkaře žně. Různé zboží nabízejí v Brně a na více než dvou stovkách pultů. Jejich zájem o adventní jarmark dokazuje i každoroční velký zájem o prodejní místa, letos se hlásilo dvojnásobek prodejců, než kolik je na náměstích stánků.
Turistické informační centrum, které trhy pořádá, proto přišlo s novou metodikou, jak místa mezi trhovce rozdělit. Určilo, jaké zboží se bude ve kterém stánku prodávat a o ten pak soutěžilo. „Minusem minulých ročníků brněnských trhů bylo to, že se tady některý sortiment mnohokrát opakoval, i na to návštěvníci poukazovali,“ vysvětlila už dříve ředitelka Turistického a informačního centra.
Za malý stánek byla v Brně vyvolávací cena v dražbě 155 tisíc korun, za velký 290 a za zimní bar dokonce 465 tisíc. Například ve Zlíně je maximální cena za stánek 36 tisíc korun, podobně v Ostravě.
