Do rekonstruovaného kostela svatého Jakuba v centru Brna se vrací věřící. Stav chrámu už umožňuje pořádat v něm mše, v mezičasech ale kostel zůstane uzavřený. Zbývá totiž ještě opravit boční oltáře a dokončit restaurátorské práce na výzdobě. Jeden z nejstarších brněnských kostelů má být opraven v dubnu 2016.
V centru Brna stával už ve 13. století, jak ho zmiňují listiny Přemysla Otakara II. Dnes je kostel svatého Jakuba jedním z nejstarších chrámů v jihomoravské metropoli. Od ledna letošního roku ale nemohl plnit svoji hlavní funkci: věřící ustoupili stavbařům a restaurátorům.
K rekonstrukci se farnost rozhodla hlavně kvůli elektroinstalaci a některým problémům se statikou. Restaurátoři si zase vzali do péče oltář, sochy a obrazy.
V sobotu se do kostela po tři čtvrtě roce vracejí věřící, kteří se dosud museli účastnit mší v jiných chrámech ve městě. „Z pohledu duchovního je obnovení bohoslužby v kostele vždy zásadní událost,“ řekl farář Václav Slouk.
Turisté mají na rozdíl od věřících smůlu. Mimo mše bude totiž kostel stále zavřený, aby bylo možné dokončit rekonstrukci interiéru. Opravy za 36 milionů korun definitivně skončí příští rok v dubnu. Peníze na opravu získala farnost z norských fondů, část financuje i z darů věřících. Ještě potřebuje shromáždit pět milionů korun.
Nečekané objevy
Během rekonstrukce došlo i na objevy. Jedním z nich byl náhrobní kámen dítěte s motivem anděla vyfukujícího mýdlové bubliny, který symbolizuje pomíjivost života. Originál po rekonstrukci znovu zakryjí chrámové lavice, v kostele ale vystaví odlitek.
Nyní řemeslníci pracují na mramorových bočních oltářích. „Ve chvíli, kdy bude dokončena kamenná část, tak je to připraveno na osazení zlacených hlavic, patek, soch a obrazů, které se postupně restaurují,“ uvedl historik umění Martin Číhalík.
Nejvzácnějším dílem v kostele je řezba Ukřižovaného z konce 13. století, po Tuřanské madoně druhá nejstarší plastika v Brně. Dřevo pokrývá šest až osm vrstev nátěrů, restaurátoři se rozhodli odhalit jednu ze středověkých úrovní. Práce zatím neskončily a boční kaple, kde Ukřižovaného nově umístí, je zatím prázdná. „Bude to pro návštěvníky kostela velký zážitek, protože ta socha bude vypadat úplně jinak,“ těší se Číhalík.
Na kostnici se zapomnělo
Chrám svatého Jakuba je impozantní stavba dlouhá 54 metrů. Kostel má složitou a dosud ne zcela jasnou stavební historii. Jeho současná podoba se rodila v 16. století, kdy patronát nad ním po velkém požáru převzalo od oslavanského kláštera cisterciaček město Brno.
Kolem kostela býval od 13. století až do josefínských reforem hřbitov. Pohřbívalo se na něm pět století. Protože kapacita přestávala potřebám rostoucího města stačit, byl zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí deseti až dvanácti let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic.
Přímo pod dlažbou svatojakubského kostela byla k těmto účelům zřízena krypta. Postupem doby se ale na kostnici, její velikost i umístění zapomnělo. O to větší překvapení přinesl rok 2001, kdy začal před úpravami Jakubského náměstí systematický průzkum podzemí. Několik sond potvrdilo existenci rozsáhlého pohřebního komplexu.
Z dosud provedených antropologických rozborů vyplývá, že jsou zde pochovány oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání města.
Kostnice u svatého Jakuba byla zrekonstruována, upravena do pietní podoby a v roce 2012 otevřena pro návštěvníky. Ukrývá ostatky 55 tisíc lidí a je tedy druhou největší kostnicí v Evropě. Překonává ji jen kostnice v Paříži, kde katakomby uchovávají ostatky šesti milionů nebožtíků.
