Šumava: Vyvedení aktivisté se stále vrací

Modrava – Policisté dnes v šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy opět vyvedli z pěti míst ekologické aktivisty, kteří se pokoušeli bránit kácení stromů napadených kůrovcem. Sedm z nich se přivázalo řetězy ke čtyřem stromům, policisté je museli odřezat, zjistila ČTK. Jedna žena stále zůstává připásaná ke stromu a někteří aktivisté se podle policie do oblasti stále vracejí. V úterý jich bylo v místě 43, dnes se jejich počet zvýšil o tři desítky. Konflikt s policisty nebyl, aktivisté si ale stěžovali na stupňující se údajnou agresi dřevorubců. Těch je v pěti těžebních lokalitách celkem 70. Těžba na všech místech pokračuje.

„Dnes bylo předvedeno na obvodní oddělení 17 osob. Někteří aktivisté se do místa těžby stále vracejí,“ řekla policejní mluvčí Dana Ladmanová. V oblasti je 45 policistů, stejně jako v úterý, kdy předvedli na obvodní oddělení do Kašperských Hor 20 lidí; další z prostoru pro těžbu vyvedli. Policisté zůstanou podle mluvčí v těžebních lokalitách přibližně do 18:00, stejně jako v pondělí a v úterý. Při opakovaném přestupku hrozí ekologům pokuty ve správním řízení až do výše 5 000 Kč.

Aktivisté hovoří o rostoucí agresivitě dřevorubců. „Asi je proti nám štvou,“ řekl mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Aktivisté proti nim údajně nic nemají, jen jim říkají, aby odešli jinam. „Na policii nebylo dosud nic oznámeno,“ řekla policejní mluvčí. Podle zasahujících policistů šlo pouze o slovní útoky. Vlašín ale dodal, že například mávali aktivistům před tělem zapnutými motorovými pilami, jeden dřevař se údajně vrhl na aktivistku obracečem klád. Navíc poražené kmeny prý padají velmi blízko aktivistů i policistů. Považuje za štěstí, že se zatím nikomu nic nestalo. „Většina aktivistů už prostor opustila, všude se těží. Ti, co mají odvahu, se na místa těžby zpět vracejí,“ dodal Vlašín.

Bedřich Moldan: „Je nutné kácet, pokud jde o hospodářské lesy, ty je potřeba před šířením kůrovce chránit, ale to naprosto neplatí v národním parku a zvláště v prvních zónách. Navíc těžba je prováděna neodborně a celkově je kácení v lokalitách jako na Ptačím potoce úplně nevhodné.“

Dřevorubci pracují podle vedení parku v nesmírně obtížných podmínkách. „Šéf informační a strážní služby i náměstek ředitele nabádají denně dřevorubce, aby snášeli vzniklá příkoří. Situace je velmi napjatá. Blokáda trvá už třináctý den a aktivisté jim znemožňují práci. Tím firmy přicházejí o peníze. Budou blokádisty o ušlý zisk žalovat,“ řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek. Podle něj je absurdní, že ekologičtí aktivisté obviňují park z nahrávání těžařům. Protože čím rychleji a masivněji se kůrovec rozšíří do dalších zásahových zón mimo park, tím větší obchod vznikne opravdovým těžařským firmám, dodal.

Většina aktivistů se dnes podle Vlašína soustředila na jednu lokalitu těžby. Zvolili tam novou metodu ochrany stromů, která prodloužila zásah policie na několik hodin. Řetězy, jimiž se v úterý připoutali ke stromům, totiž policisté snadno přestřihli. „Dva lidé jsou spojeni řetězem, který je nově v silné ocelové trubce, v níž měli také ruce,“ řekl. Také v této lokalitě už těžba pokračuje. Aktivisté získali neoficiální zprávy, že má ve čtvrtek dojet na místo těžká technika – dva harvestory. Podle Vlašína by to byla „velká nehoráznost“, protože jde o zvláště chráněný biotop Natury 2000. Harvestory nezastavíme, dodal.

3 minuty
Telefonát Mirky Vildové
Zdroj: ČT24

„To, že je na místě policie, je důkazem toho, že Šumava je na území právního státu, v němž rozhodují nezávislé soudy, a ne lídři politických stran nebo ekologických aktivistů, jako jsou pánové Liška nebo Bláha. Náš postup je zcela podle zákona, což řekl jasně soud i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),“ uvedl Pechoušek.

Aktivisté prosazují, aby se v lokalitě, jež byla dříve bezzásahovou zónou, napadené stromy nekácely. Tvrdí, že park postupuje protiprávně, neboť pro těžbu nemá nutné výjimky. Podle ředitele Jana Stráského i ČIŽP nejsou třeba. Park označil ke kácení zhruba 4 000 stromů. Podle správců parku je stromy nutné sanovat do 15 dnů, jinak z nich vyletí kůrovec, který zlikviduje až desetinásobek dalších stromů.

„Do deseti dnů poznáme, kolik stromů je nově napadeno. Začne se znovu vyznačovat, pak bude muset vedení parku kácení schválit. Vypíší se minitendry a bude následovat další asanace kůrovcem napadených stromů. Už teď je ale jasné, že se asanace všech stromů do výletu kůrovce nestihne. Jsme připraveni nasadit i harvestory,“ dodal náměstek ředitele parku Tomáš Fait.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 26 mminutami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 5 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 6 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 11 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...