Modrava – Nejpozději do měsíce musí ministerstvo životního prostředí rozhodnout o tom, kdy a jak zasáhne proti kůrovci v národním parku Šumava. Ředitel správy parku Jan Stráský to řekl v debatě Radiožurnálu. Kvůli kácení cenných lesů na Šumavě se Stráský dostal do křižku s ekology. Ti věří, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vyhlášení kůrovcové kalamity v celém parku nepovolí.
Měsíční ultimátum nedává ministrovi ředitel parku Jan Stráský, ale kůrovec. „To vyplývá z přírodních procesů, tedy z toho, že během měsíce vyletí kůrovec, a tak rychle bychom měli říct kroky, které je nutno udělat v tomto období, aby se už zredukoval první nálet kůrovce,“ řekl Stráský Radiožurnálu.
Kvůli hrozbě kácení v nejcennějších partiích národního parku, které byly ponechány přirozenému vývoji, hrozili ekologové jeden čas dokonce blokádou. Teď ale svůj postoj mírní a s akcemi proti těžbě vyčkávají. „Je to krajní možnost, ke které jsme se v minulosti dvakrát odhodlali. Určitě se o blokádě těžby nebudeme bavit dříve, než ministr životního prostředí rozhodne. Věřím, že návrh ředitele Stráského je natolik neslučitelný s posláním národního parku, že ministr to prostě schválit nemůže,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Odvolejte Stráského, volá opozice
Oporu přitom ekologové mají přímo v Poslanecké sněmovně. ČSSD chce po ministrovi životního prostředí, aby Stráského odvolal. Podle stínového ministra životního prostředí za ČSSD Václava Zemka už přitom nejde o to, zda na Šumavě kácet, či nekácet, ale o to, kde, jak a kolik lesa zasaženého kůrovcem pokácet. Na ministrovi Chalupovi je, zda se rozhodne pro zachování Šumavy jako národního parku. Jestliže ano, pak je udržení Stráského ve funkci jeho ředitele nemožné, uvedl Zemek.
Stráský ale naproti tomu nachází spojence mezi šumavskými obyvateli. „Hysterie některých vědců nad děním na Šumavě není namístě,“ napsali ve společném prohlášení představitelé obcí v národním parku. Na stranu Stráského se postavilo také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Loni bylo v lesích parku vytěženo rekordních 347 tisíc metrů krychlových napadeného dřeva. Kůrovec podle optimistů v jihočeské části parku gradoval. Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních, bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové zóny nechat přirozenému vývoji a mezi oběma územími primárně proti kůrovcovi zasahovat.
