Startující sezona v Luhačovicích se musí obejít bez Ottovky. Pramen je nejspíš nevratně znečištěný

Neznámější moravské lázně Luhačovice nejspíš přišly o jeden ze svých symbolů. Pramen Ottovka opakovaně neprošel mikrobiologickými testy a lázně ho musely uzavřít. Léčebné kúry to ale neohrozí, další prameny, včetně slavné Vincentky, jsou v pořádku.

Pramen Ottovka uzavřely lázně už několikrát. Voda vyvěrá z hloubky pouhých šesti metrů pod povrchem země a to jí v kombinaci se suchem ublížilo. Do pramene se totiž dostaly bakterie a teď i fekálie. Na rozdíl od jiných pramenů není tato voda využívána přímo k léčbě. Svým charakteristickým altánem je vnímána spíše jako symbol lázeňského města.

Pramen Ottovka na historickém snímku z roku 1951
Zdroj: ČTK

Lázně kvalitu vody testují každé dva týdny, obrat k lepšímu záleží v případě Ottovky jen na samočisticích schopnostech přírody. „Nedokážeme říct, jestli to bude letos nebo vůbec,“ uvedl provozní manažer lázní Dalibor Chrastina s tím, že všechny ostatní prameny jsou ve výtečné kondici. Na povrch země tečou až z padesátimetrové hloubky, jejich složení i účinky jsou tak stálé.

Luhačovice čeká ještě jedna, možná nejzásadnější proměna v historii lázní. Po sedmdesáti letech se dočká rekonstrukce proslulá kolonáda. Za sto milionů se vybuduje třeba nové pítko nejznámějšího pramene Vincentka nebo dlažba na lázeňském korzu.

Rekonstrukce přitom odhalí zajímavé paradoxy. Jelikož byla kolonáda vystavěna na počátku padesátých let, obnovy se dočkají i dvě mozaiky s motivy socialistického realismu. Už dříve prošel rekonstrukcí i Jurkovičův dům z počátku 20. století.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Nejznámější moravské lázně nejspíš přišly o jeden ze svých symbolů
Zdroj: ČT24

Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v republice. Díky svým léčivým pramenům jsou jedny z nejlepších v léčbě dýchacích cest v Evropě. Lázeňskému městu vtiskl výraznou podobu architekt Dušan Jurkovič. Mezi nejznámější tamní prameny patří Vincentka, Aloiska a právě Ottovka.

  • Ottovka je třetím nejznámějším pramenem v Luhačovicích. Původně vytékala ze strže zvané „V Zelnici“. Ta se nacházela na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí Malé Kamenné. V roce 1905 byl pramen, který původně vytékal z pukliny v pískovci, zachycen v kamenném sklípku. K dalším úpravám došlo v letech 1929–1939, kdy se nad pramenem postavila klenutá jeskyně uzavřená mřížovou branou. V té době se nedaleko jejího skutečného výtoku zbudoval kruhový pavilon a malá výtoková kašna, kudy voda vytéká nepřetržitě po celý rok. Své jméno dostal pramen podle dalšího člena rodu Serényiů, hraběte Otty.
    Minerální voda pramene Ottovka se používá k pitné kúře. Vydatnost pramene je pouze 3 l/min.
  • Ottovka - přírodní, velmi silně mineralizovaná uhličitá voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem kyseliny borité, lithia, bromidů, studená, hypotonická.
    Zdroj: www.lazneluhacovice.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 5 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 23 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...