Ostrava - Náborová a osvětová kampaň, jejímž cílem je podpořit pěstounskou péči, začíná v Moravskoslezském kraji. Pěstounské rodiny se na přechodnou dobu i natrvalo starají o opuštěné a ohrožené děti, které by jinak musely být v ústavech. Od přechodných pěstounů se mohou vrátit k biologickým rodičům, pokud jsou k tomu podmínky, nebo natrvalo přejít k rodičům náhradním. Cílem kampaně, která je součátí snahy státu transformovat systém péče o ohrožené děti a rodiny, je najít pěstouny pro co nejvíce dětí umístěných v dětských domovech.
V České republice je v ústavní péči kolem devíti tisíc dětí. Sklízí za to kritiku Evropské unie i nadace Unicef. I když v Moravskoslezském kraji je nejvíce pěstounů a nejvíce dětí v jejich péči z celé republiky, zároveň patří vedle Ústeckého kraje k těm, kde je největší počet dětí v ústavech. Je jich tam kolem tisíce.
V ústavní péči je v Česku kolem 9 tisíc dětí
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Moravskoslezský kraj a odborníci na náhradní péči chtějí od ledna do října prostřednictvím článků, inzerátů či poutačů oslovit potenciální náhradní rodiče. Pěstouny se mohou stát lidé prakticky každého věku, nemusí to být jen manželé, ale i partnerské páry či jednotlivci. Podmínkou je správná motivace, odpovídající vztah k dětem, sociální zázemí i zdravotní stav. „Ta procedura je oprávněně náročná a ne každý ji projde,“ zdůraznil Zdeněk Moldrzyk z ostravského Centra psychologické pomoci.
Například Darina Veselá vychovala se svým manželem tři vlastní děti a je také profesionální pěstounkou. Patří ke krátkodobým pěstounům, o cizí děti pečuje maximálně rok. V současné době se stará o miminko, které se narodilo loni v listopadu. Úřady pro ně shánějí trvalou náhradní rodinu. Je to šesté cizí dítě, které Veselá s mužem přijala. Od státu za to dostává asi dvacet tisíc korun měsíčně. „Možnost starat se o cizí děti nás oslovila srdcem. Máme k dětem blízko,“ uvedla Darina Veselá. Nejnovější dítě si pochvaluje. „Jde nám to spolu dobře, je to hodné miminko,“ řekla pěstounka.
Nejvíce pěstounů je v Moravskoslezském kraji
Odborníci zdůrazňují, že pobyt v sebelepším domově je pro dítěte horší, než náhradní rodina. „Rodina je pro vývoj dítěte jednoznačně základní věc,“ potvrdil Zdeněk Moldrzyk. Podle ředitele Dětského centra Domeček v Ostravě a také dlouholetého pěstouna Zdeňka Novotného jsou ale v systému péče o ohrožené děti potřebné i ústavy. „Zdá se mi, že lítáme z extrému do extrému. Byly časy, kdy úřady odebíraly děti téměř benevolentně, snaha umísťovat v náhradních rodinách všechny děti také není vždy správná,“ uvedl Novotný. Odbornou péči podle něho potřebují například děti narkomanů s abstinenčními příznaky. „My se tady o ně dokážeme postarat. Mít dítě rád je někdy málo, je potřeba i trocha odbornosti,“ zdůraznil Novotný.
Sociální odbory v Moravskoslezském kraji evidují 2058 pěstounských rodin a tvoří téměř jednu šestinu všech pěstounů v republice. Loni se v kraji podařilo umístit k pěstounům 805 dětí, celkem tam žije u náhradních rodičů více než 1500 dětí. Nejhůř se hledají pěstouni pro děti zdravotně hendikepované, děti jiných etnik a děti staršího školního věku.
