Pardubický kraj - Nedávná návštěva prezidenta Miloše Zemana v Pardubickém kraji znovu otevřela diskusi o splavnění Labe až do Pardubic. Stát v přípravě tohoto projektu pokračuje a právě prezident Zeman vybudování vodní cesty za víc než tři miliardy korun ve středu 14. ledna během své cesty po regionu podpořil. Úřady ale už patnáct let narážejí na odpor ekologů. Podle nich se lodní doprava nevyplácí a chystané stavby poničí chráněná území.
Nový kanál u Přelouče, plavební komory, mosty a přeložky silnic - to vše by vzniklo v rámci projektu splavnění Labe až do Pardubic. Jeho příprava už stála stovky milionů. Prezident Miloš Zeman ve středu 14. 1. 2015 deklaroval, že je pro splavnění: „Já jako zastánce vodní dopravy samozřejmě tuto stavbu podporuji.“
Ředitelství vodních cest momentálně připravuje modernizaci zdymadla v Srnojedech. Splavnění Labe podporují v Přelouči: „Umělý kanál, který by měl být vybudovaný, máme označený jako jediný prvek týkající se protipovodňové ochrany města,“ uvedla starostka Přelouče Irena Burešová.
Plavební stupeň Přelouč II - cíle projektu
Překonání nesplavného úseku Labe mezi koncem vzdutí jezu Týnec nad Labem a zdrží jezu Přelouč. Rozdíl hladin v tomto úseku činí 8,4 m. Nesplavnost je dána proudným úsekem Labe s velkým podélným sklonem tzv. „Labskými Hrčáky“ a vzdutím jezu Přelouč.
Popis projektu
Stávající jez s plavební komorou a vodní elektrárnou byl dokončen v roce 1927. Nové řešení stupně Přelouč počítá s vybudováním plavebního kanálu v délce cca 3150 m, na kterém bude nová plavební komora. Bezprostředně za odbočením kanálu z řeky začíná dolní rejda plavební komory. Vlastní plavební komora rozměrů 115×12,5×4 m se spádem až 8,4 m bude patřit mezi nejvyšší plavební komory v ČR.
V horní vodě pokračuje dlouhý plavební kanál, který musí křížit stávající silnice, a to zejména silnici II. třídy Přelouč – Břehy. Navíc současný most vedený přes jez šířkově nevyhovuje pro silniční dopravu. Z těchto důvodů zde bude vybudován zcela nový komplex přemostění s novým mostem přes Labe a přes plavební kanál, který naváže na již provozovaný most přes železniční koridor.
Zdroj: Web Ředitelství vodních cest
Podrobnější informace o projektu jsou k dispozici zde a zde.
Ekologičtí aktivisté jsou proti splavnění
Miliardový projekt splavnění Labe ovšem kritizují ekologové. Považují ho za vyhozené peníze: „Celý projekt splavnění Labe do Pardubic a případné následné budování vodního díla Dunaj – Odra – Labe je jak po ekonomické, tak po ekologické stránce velký nesmysl. Po té ekonomické stránce - to bych zdůraznil. Jednak už to spolklo stovky milionů a prakticky se nehráblo do země a další miliardy splavnění Labe do Pardubic bude stát. V dnešní době nikdo nemá závaznou ekonomickou studii, která by prokazovala, že se toto splavnění vůbec vyplatí. A že se to státu v nějaké podobě vrátí,“ uvedl Jiří Malík ze Strany zelených.
Pardubický kraj splavnění Labe podporuje
Splavnění Labe naopak podporuje Pardubický kraj. Podle náměstka hejtmana Jaromíra Duška patří mezi priority infrastrukturních staveb regionu: „Je dokonce i součástí memoranda, které pan hejtman za Pardubický kraj podepsal s tehdejším ministrem dopravy Zdeňkem Žákem. Takže Pardubický kraj jednoznačně trvá na dokončení a já jsem přesvědčen, že se to podaří,“ uvedl Jaromír Dušek (SPOZ), náměstek hejtmana Pardubického kraje.
Pardubický kraj kritizuje průtahy způsobené námitkami ekologických aktivistů. Podle náměstka hejtmana Duška je stavba prakticky vysoutěžena a je finančně zajištěna: „Jediné, co tomu dodnes brání, je něco, co v Evropě nemá obdoby, a to je neustálé odvolávání se zelených k územnímu řízení. To je něco, co je velmi neobvyklé, že na rozdíl od jiných vyspělých států v Evropě vstupují u nás do každého dalšího stavu řízení - vstupují znova s odvoláním nebo s návrhem na zrušení tohoto řízení. A bohužel to u nás má odkladný účinek. V Německu například se zúčastní procesu EIA, tam veškeré jejich možnosti zpochybnit, nebo zastavit, nebo omezit, nebo upravit podmínky stavby končí, a pak už žádné další odkladné účinky neexistují a staví se. Jestliže bude tento proces pokračovat v České republice, nepostavíme vůbec nic,“ uvedl Jaromír Dušek.
Alternativní úvahy - místo po vodě směřovat nákladní dopravu na koleje
Odpůrci splavnění Labe argumentují i tím, že místo na lodě by se nákladní doprava mohla přesunout na železnici. Náměstek hejtmana Jaromír Dušek k tomu s úsměvem dodává, že by v Pardubickém kraji rád našel někoho, kdo železniční dopravu podporuje víc než on. Současně ale konstatuje, že železniční koridor už je dnes přetížený: „Já už tam nedostanu osobní vlak, nedostanu tam spěšný vlak – jak je koridor přetížený železniční dopravou, které je tam daleko víc, než koridor unese. Tak kam bychom vlastně ten případný další nárůst dopravy, především nákladní dopravy, dostali? Dneska už i Metrans, který rozšiřuje terminál v České Třebové, má problém, jak protáhnout vlaky s kontejnery včas, aby byla využita kapacita terminálu. Takže tudy cesta rozhodně nevede. A já jsem přesvědčen, že se do budoucna Pardubice, Pardubický kraj bez splavnění neobejdou,“ uvedl náměstek hejtmana Jaromír Dušek.
Kritici splavnění argumentují i chráněnými druhy rostlin a živočichů, hlavně v lokalitě Slavíkových ostrovů. Jiří Malík ze Strany zelených navíc dodává, že podle něj je v ČR z lodní dopravy reálná maximálně ta výletní: „V naší republice nejsou podmínky pro nákladní lodní dopravu vůbec dobré, často chybí v řekách voda, navíc ještě potom stát, pokud chybí voda, doplácí rejdařům i z našich daní jakési ztratné, což je taky ekonomický nesmysl. A nejsme prostě Německo, které má Rýn a Mohan, aby tady pluly velké nákladní lodě. Navíc pokud by tady pluly lodě, tak návaznost potom dál na Drážďany a na Hamburk je v podstatě špatná, protože německé lodní cesty neumožňují konkrétně na Labi tak hluboký ponor, jako se plánuje tady v cestě do Pardubic,“ uvedl Jiří Malík.
Argument pro stavbu - rozvoj regionu
V regionu má projekt splavnění Labe i řadu příznivců. Jedním z nich je například starosta obce Břehy u Přelouče: „Jakákoliv stavba tohoto typu, která má samozřejmě horizont využitelnosti staletí dopředu, je velice užitečná,“ uvedl Petr Morávek (Strana svobodných občanů), starosta Břehů u Přelouče.
Další častý argument pro projekt splavnění zní, že se v regionu zvýší zaměstnanost. O tom je přesvědčen například náměstek hejtmana Jaromír Dušek: „Jestliže si představíme, že nejdříve se musí ta infrastruktura vybudovat, tak to znamená, že nejdříve budeme miliardy investovat do vlastního splavnění, do komunikací, které musí ten přístav obsloužit, musí být napojeny na železnici i na silniční síť. A samozřejmě poté, když už bude přístav vybudován, znamená to logistické zařízení, znamená to různá překladiště, ať už pro běžnou nákladní dopravu, nebo pro kontejnery. A opět to jsou další pracovní místa, která vzniknou,“ uvedl Dušek.
Jiří Malík ze Strany zelených má ale opačný názor: „Všichni víme, jak dneska fungují velké stavební firmy, které si nabírají menší stavební firmy a ty různé partičky. A ti lidé, kteří sem přicházejí na tyto stavební práce, jsou samozřejmě z celé republiky i ze zahraničí. Takže myslet si, že to třeba v Přelouči a v okolí zvýší zaměstnanost, je podle mě holý nesmysl. Lidé z Přelouče to pocítí jen v tom, že se tam zvýší doprava, zničí se tam životní prostředí. Ale ekonomický přínos to mít pro samotnou Přelouč a blízké okolí nebude. Protože přístav bude v Pardubicích, pokud bude, a pro Přelouč to bude jenom stavební ruch a dělníci bůhví odkud,“ uvedl Jiří Malík ze Strany zelených.
Zastánci splavnění Labe zmiňují přínos nejen pro průmysl a podnikání, ale také rozvoj cestovního ruchu. Nešlo by prý jenom o přepravu nadměrných nákladů a sypkého materiálu. Na vodě by se objevily i výletní lodě.
