Železná Ruda – Vidět ve volné přírodě rysa ostrovida je dnes téměř nemožné. Širší okolí národních parků Bavorský les a Šumava, kam byli v 70. a 80. letech nasazeni, sice nabízí vhodné podmínky pro jejich šíření, přesto ale počet těchto kočkovitých šelem stoupá velmi pomalu. Podle studie německých vědců je na vině především jejich nelegální lov. Na Šumavě jich žije kolem padesáti a většinou se pohybují v odlehlejších oblastech. Pracovnici Správy NP Šumava se však tento týden podařilo v okolí Černého jezera mládě rysa dokonce vyfotografovat.
Rys je v česko-německém pohraničí stále rarita
2 minuty
Události: Šumavský rys ostrovid před objektivem
Rysi byli v česko-německém pohraničí od konce 19. století považováni za vyhubený druh. Před 40 lety zahájili přírodovědci projekt jejich návratu do divoké přírody, když v oblasti vysadili 25 těchto šelem. Od té doby se počet rysů v pohraničí zvýšil zhruba na 50, ovšem ti žijí téměř výhradně na území národních parků Šumava a Bavorský les.
„Doufali jsme, že se rysi postupně rozšíří i do Krušných hor nebo do Durynska… Jen tak by bylo možné ve střední Evropě dlouhodobě udržet velkou a stabilní populaci těchto šelem,“ uvedl autor studie, kterou tento týden zveřejnil odborný časopis Biological Conservation, Jörg Müller z mnichovské univerzity.
Necelých padesát šumavských rysů žije v poměrně velkých teritoriích, turistickým oblastem se ale vyhýbají. Je proto prakticky nemožné ho spatřit pouhým okem. Většinu snímků pořídila správa parku fotopastmi. Tento týden se však pracovnici Správy NP Šumava Zuzaně Maškové podařilo při běžné obchůzce v okolí Černého jezera vyfotografovat mládě rysa.
GALERIE
Fotografie mláděte rysa ostrovida, kterou pořídila pracovnice NP Šumava Zuzana Mašková
Něměčtí vědci zjistili, že se rysi jen zřídka vzdalují více než 70 kilometrů od centra národních parků, a to navzdory skutečnosti, že odlehlejší oblasti jsou často bohatší na srnce, kteří jsou nejoblíbenější kořistí rysů. Ve Skandinávii přitom podle odborníků není výjimka, že rysi putují až 150 kilometrů od svých domovských lovišť.
Lidé ani doprava rysům nevadí, často se ale stávají terčem pytláků
„Zjišťovali jsme, jakou roli mohou hrát lidé v tom, že se rysi z Bavorského lesa a Šumavy nerozšiřují,“ uvedl dále Müller. Podle něj se ale ukázalo, že silniční doprava ani relativně husté osídlení okolí národních parků rysům nevadí. Zvířata jsou sice velmi plachá, ale vzhledem k tomu, že jsou aktivní především v noci, je jejich kontakt s lidmi v okolí národních parků jen omezený.
„Oblast kolem národních parků nabízí těmto kočkovitým šelmám takřka ideální životní podmínky. Důvod jejich malého rozšíření proto spočívá jinde. Vycházíme z toho, že jejich populaci decimují nelegální odstřely,“ uvedl Müller. Podle studie zaznamenaly úřady od vysazení rysů v česko-německém pohraničí 62 odstřelů těchto šelem. Celkový počet rysů zabitých pytláky je ovšem podle Müllera významně větší.
„Pokud se tato situace nezmění, nemají rysi z Bavorského lesa a Šumavy šanci smísit se s populacemi v Harzu a v Alpách,“ uvedl Müller. „Je proto třeba vysadit rysy ještě v dalších oblastech střední Evropy, a to zejména v lesích bohatých na srnčí zvěř. Jen tak dokáže třetí největší (po medvědovi a vlkovi) evropská šelma v našem regionu přežít,“ uzavřel.