Pivovary, které jsou v majetku měst, obcí a státu, netrpělivě čekají na konečnou podobu zákona o registru smluv. Senát totiž v dubnu nepodpořil novelu, která zaváděla výjimku pro tento typ podniků z registru, a stále není jasné, jestli poslanci schválí nové úpravy dřív, než začne platit pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná.
Vedení národního pivovaru v Českých Budějovicích se zveřejňování citlivých obchodních tajemství ve smlouvách obává dlouhodobě.
„Jako byste se přihlásil na turnaj v pokeru a byl byste jediný hráč, který musí ukazovat všem karty, zatímco ostatní mají své strategie a všechny svoje karty jen sami pro sebe,“ přirovnává situaci se zveřejňováním smluv generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
Pivovaru chybí hlavně právní jistota. Co všechno musí zveřejnit, co nemusí a jak budou pravidla vypadat v budoucnu. „Je to velice citlivá otázka, která nás staví do těžké situace,“ dodal Dvořák.
Obavy z veřejně dostupných smluv má i další jihočeský podnik ‒ městský pivovar ve Strakonicích. „Konkurenci přinesete informace obchodního styku našeho pivovaru na stříbrném podnose a konkurence si o vás bude moct zjistit nejcitlivější údaje,“ řekl předseda představenstva pivovaru Rudolf Oberfalcer.
Nový návrh nepočítá s výjimkami pro konkrétní firmy
Teď přichází nová právní úprava, která reaguje na dřívější novelu lidoveckých poslanců, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit Budvar a ke které sněmovna ještě schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, což ale narazilo u Senátu.
Podle poslední verze by žádné společnosti ze zákona nebyly vypuštěny, ale počítalo by se se zvláštním režimem pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusely by zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.
Jenže už od 1. července začne platit ostrý režim současné podoby zákona, a za chyby tak budou hrozit sankce, což se týká hlavně rušení platností smluv, které nebyly podle zákona zveřejněny.
Novou podobu zákona by mohli poslanci projednat ve zrychleném režimu. Kdy přesně se však návrh dostane do sněmovny, zatím není jasné.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun.
