Olomoucké vlastivědné muzeum drží ve svých sbírkách nejspíš jako vůbec jediné posmrtnou masku slovenského politika a generála Milana Rastislava Štefánika. Získalo ji darem přímo od lékaře, který masku tři dny po politikově smrti ze Štefánikovy tváře snímal. Sádrový odlitek chce muzeum historicky poprvé vystavit letos na podzim.
Olomoucké muzeum vystaví skrývaný unikát: Posmrtnou masku Štefánika
Originální posmrtnou masku slovenského generála, politika a astronoma Milana Rastislava Štefánika sejmul olomoucký mikrobiolog Jan Kabelík a sochař Otakar Španiel. Unikátní exponát leží v depozitářích muzea desítky let, nikdy nebyl vystaven. Muzeum tak hodlá učinit až při stém výročí založení Československa, mezi jehož zakladatele je Štefánik tradičně spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován.
Toto je opravdu originál masky, kterou profesor Kabelík sňal. Objevují se v literatuře i jiné kopie, které jsou retušované, nejsou původní. Tato je originální, jde na ní vidět i určité poškození obličeje, zlomenina nosu, určitá deformace lebky po nárazu. Zřetelné jsou i posmrtné otoky.
Podle ředitele muzea Břetislava Holáska jde o naprostou raritu. „Pro Slováky je to jako magnet. Štefánika mají za postavu, ke které vzhlíží napříč politickým spektrem. Štefánik byl jejich a tak to vnímají. Ve slovenských výstavních prostorech mají různé věci, ale nemají originální posmrtnou masku,“ řekl ředitel Holásek.
Posmrtnou masku věnoval muzeu lékař Jan Kabelík, první profesor české mikrobiologie. V roce 1919 provedl jako odborný lékař divizní nemocnice v Bratislavě pitvu zemřelého Štefánika, kterou prokázal, že tragicky zahynul při letecké nehodě v květnu téhož roku nedaleko slovenské metropole.
Masku mu Kabelík sejmul spolu s akademickým sochařem Otakarem Španielem, který byl Štefánikovým přítelem, a později ji věnoval do sbírky muzea. „Údajně měl i otisk pravé ruky, ale ta nebyla nalezena,“ dodal historik Karel Podolský.
Historik Karel Podolský, správce sbírek novodobých dějin a militarií s posmrtnou maskou Milana Rastislava Štefánika
Maska je autentická, zachycuje i zranění na obličeji, která slovenský politik po pádu letadla utrpěl.
Kabelík v článku popisujícím okolnosti pitvy, který má muzeum k dispozici, uvedl, že posmrtnou masku slavného slovenského generála snímal společně s mistrem Španielem následující den po pitvě. Popsal, že se před sejmutím masky pokusili roztříštěný obličej uvést do původního stavu, ale následky zranění jsou na masce stále patrné.
Tragédii dosud halí mýty
Jeden ze tří hlavních osvoboditelů a zakladatelů československého státu, československý ministr vojenství a generál francouzského letectva, hvězdář Milan Rastislav Štefánik zahynul po zřícení letadla 4. května 1919 během návratu z Itálie do vlasti. Bylo mu osmatřicet let.
O okolnostech Štefánikovy smrti dodnes nepřestaly kolovat mýty. Kromě převládající verze, že se letadlo zřítilo kvůli ztrátě rychlosti při přípravě na přistání, se brzy po neštěstí ozvaly hlasy, že letoun byl sestřelen na pokyn Beneše či nešťastnou náhodou, že Štefánik sám řídil stroj a v sebevražedném úmyslu způsobil pád, nebo že se střílelo dokonce přímo v letadle. Zprávy o českém spiknutí, které měly podporu u slovenských nacionalistických kruhů, se nepodařilo nikdy potvrdit.
Na jeho posmrtnou masku se podle ředitele Holáska jezdí do muzea dívat významné slovenské delegace, na samostatné výstavě však dosud nebyla představena. Muzeum tak hodlá učinit až letos, kdy chystá v souvislosti se stým výročím založení Československa velkou akci ve spolupráci s Národním technickým muzeem. V Olomouci by měla být zahájena výstava prezidentských vagonů, Štefánikova maska bude vystavena na doprovodné výstavě v prostorách muzea.
