Matěj Hollan z hnutí Žít Brno ve středu rezignoval na funkci radního městské části Brno-střed. Dál zůstává na plný úvazek náměstkem brněnského primátora. Rozhodl se tak z časových důvodů, obě funkce prý nestíhal. Právě v nejlidnatější městské části přitom jeho hnutí vyhrálo volby.
S původně recesistickým spolkem Žít Brno Matěj Hollan loni v Brně výrazně uspěl v komunálních volbách. V městské části Brno-střed hnutí dokonce vyhrálo a obsadilo post starosty. „Věříme, že z toho uděláme nejlepší čtvrť v republice,“ říkal tehdy Hollan, který byl hlavní tváří hnutí.
Rok po volbách ale osobní ambice řídit nejlidnatější městskou část mizí. Matěj Hollan tam ve středu odstoupil z funkce radního. Kvůli práci pro magistrát se podle svých slov nestíhá věnovat všemu naplno. „Kdybych se ve volném čase nějak výrazně věnoval Brnu-střed, tak by to muselo být naopak na úkor toho, za co jsem placen,“ vysvětlil Hollan. Zastupitelé jako jeho náhradníka na post radního zvolili Michala Doležela (Žít Brno).
Kromě toho se chce vzdát i části náměstkovské agendy. Tu má podle plánů přebrat nový uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno). Koalice se na tom dohodla v dodatku koaliční smlouvy. „Už teď ten plný úvazek splňuju, byť ve volném čase, a dělám to za nic,“ řekl Freund, který by jako uvolněný zastupitel měl pobírat přes 53 tisíc korun měsíčně.
Vznik uvolněného postu musí posvětit ještě zastupitelstvo, Hollan je ale přesvědčen, že přepuštění části jeho agendy jinému politikovi má smysl. „Ještě před rokem jsme si neuměli představit, že spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování bude tak kvalitní. Že budeme schopní ubytovávat lidi bez domova, pracovat na tom, aby sociálně vyloučené lokality přestávaly být tak nebezpečné. Tato agenda je nové téma, které přišlo, a úředník není politik, to jsou různé věci,“ vysvětlil Hollan, proč se o téma nepostarají lidé z jeho odboru.
Práce na cestách
Čas Hollanovi ukrajuje i rekordní počet služebních cest do zahraničí. Matěj Hollan na ně v prvním roce svého náměstkování vyrazil už čtrnáctkrát. To je téměř pětkrát tolik, než v prvním roce vládnutí zvládla jeho předchůdkyně Jana Bohuňovská (ODS). Kvůli Janáčkovu kulturnímu centru se byl Hollan inspirovat třeba v Dánsku, Norsku nebo Velké Británii.
„Je otázka, jestli skutečně musí být na všech těchto cestách. Některé cesty a jejich náplně jsou na hranici politické recese,“ řekl opoziční zastupitel z Brna-středu Jindřich Zechmeister (ČSSD). Naopak podle Hollana je i cestování součástí práce, a to důležitou. „Je to stejná otázka, jako by se někdo ptal vládních činitelů, proč jezdí do zahraničí, proč nesedí v Praze a nevytáhnou paty. Nic by totiž nemohli udělat,“ kontroval Hollan.
Hollanovo cestování nevadí ani primátorovi Petru Vokřálovi (ANO). Sám zahraničních výjezdů absolvoval devět. „Když o něčem rozhodujeme, chceme se podívat, jak to funguje jinde. Nemyslíme si, že máme patent na rozum,“ vysvětlil Vokřál, který byl v zahraničí jednat třeba o osudu brněnských veletrhů nebo možné přestavbě fotbalového stadionu za Lužánkami.
Radnici letos stály zahraniční služební cesty primátora a náměstků přes 320 tisíc korun.
- Petr Vokřál (ANO) - 85 965 Kč, 9 cest
- Klára Liptáková (KDU-ČSL) - 33 510 Kč, 1 cesta
- Richard Mrázek (ANO) - 879 Kč, 1 cesta
- Matěj Hollan (ŽB) - 128 202 Kč, 14 cest
- Martin Ander (SZ): 71 539 Kč, 4 cesty
- Celkem: 320 095 Kč
- Zahraniční cesty politiků mezi 18. lednem a 28. září 2015.
- Roman Onderka (ČSSD) - 41 161 Kč, 4 cesty
- Robert Kotzian (ODS) - 9375 Kč, 2 cesty
- Jana Bohuňovská (ODS) - 37 251 Kč, 3 cesty
- Ladislav Macek (ČSSD) - 27 282 Kč, 3 cesty
- Oliver Pospíšil (ČSSD) - 27 484 Kč, 3 cesty
- Celkem: 142 553 Kč
- Zahraniční cesty politiků od 15. února do 18. září 2011.
