Mníšek pod Brdy – Útoky vandalů, kteří ničí obecní majetek, představují pro mnohá malá města hrozbu poměrně velkého zásahu do rozpočtu. Policie je obvykle nedopadne, a pokud ano, trestu se většinou díky nízkému věku vyhnou. A tak platí města. Konkrétní příklad je ze středních Čech. Mníšek pod Brdy má v rozpočtu na veškeré investice a opravy 10 milionů korun a celých 5 procent z této sumy musí dát na nápravy škod po vandalech. Hlavním znakem vandalismu je nesmyslnost ničení hodnot materiální i duchovní kultury a civilizačních vymožeností. Jeho motivací je ničit, a to pouze pro ničení samo.
Nová autobusová zastávka v Mníšku pod Brdy stála 100 tisíc korun. Poté, co se na ní vyřádili vandalové, bude nutná oprava za polovinu původní ceny. Výtržníci také sprejují po zdech i kontejnerech, vylamují dopravní značky. Často při cestách z nočních podniků. „Říkám tomu jakoby nomádi. Když přecházejí z jedné hospody do druhé, všechno, co na cestě potkají, lehne prachem,“ prohlásil starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (STAN). Za opravy následků vandalismu zaplatí město ročně půl milionu korun. „Za to se dá pořídit 100 až 150 metrů opravené komunikace nebo třeba 500 metrů chodníku,“ dodal Petr Digrin. Problém je viníka dopadnout. A když už se to strážníkům v Mníšku podaří, trest jistý není. „Drtivá většina vandalů jsou nezletilci, takže případ předáváme sociálnímu odboru,“ vysvětlil velitel Městské policie Mníšek pod Brdy Milan Kotouč.
Informační tabule na nové cyklostezce v Berouně vydržely necelé dva měsíce, než se do nich pustili sprejeři. „Vandalové vyhazují odpadkové koše. Házejí je do řeky, ať už do Litavky, nebo do Berounky. Ročně tak asi stovku košů poničí a dalším problémem je, že nám zapalují kontejnery. Chytit někoho při činu je takřka nemožné,“ uvedla mluvčí MÚ Beroun Pavla Švédová. Jen za koše nové a odstranění graffiti zaplatí město Beroun průměrně čtvrt milionu.
Problém jsou nuceni řešit i jinde, vandalové bohužel zatěžují téměř všechna ostatní města. Třeba v Příbrami poničili nové autobusové nádraží ještě před tím, než se vůbec stihlo otevřít, a v nově vysázené aleji zase polámali stromy. Pro města je každopádně velice těžké vyčíslit celkové škody, intenzita ničení výtržníky totiž není přímo závislá na velikosti města. Například Kolín s 90 tisíci obyvatel zaplatí za opravy zhruba půl milionu ročně, oproti tomu daleko menší město Slaný tu sumu vyčíslilo až na jeden celý milion. Zástupci měst se shodují, že ten problém se asi úplně vymýtit nepodaří, každopádně však pomáhá třeba kamerový systém, který vandaly odrazuje. V Mladé Boleslavi zase, kde spíš než v ulicích řeší problémy v městské hromadné dopravě, Dopravní podnik vyhlásil na webu anketu, zda si cestující všímají vandalů, a pokud ano, tak je žádá, aby na ně sami upozorňovali.
Pokud způsobená škoda nepřesáhne 5 tisíc korun, jedná se o přestupek a za to vandalovi hrozí pokuta až 15 tisíc. Pokud je výše škody vyšší, jde o trestný čin poškozování cizí věci a to už by se vandal mohl dostat i na rok do vězení.
