V Moravskoslezském kraji, ve kterém je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi, přibývá měřících stanic sledujících nejjemnější prach. Čím jemnější prach, tím hlouběji se dostává člověku do těla a navíc na sebe váže další nebezpečné látky. Hydrometeorologové rozšiřují počet stanic, které nově velmi jemný prach monitorují. Aktuálně jsou překročeny limity pro polétavý prach na Karvinsku.
Český hydrometeorologický ústav měří běžně částice polétavého prachu o velikosti deset mikrometrů, který označuje jako PM 10. Už patnáct stanic v regionu nyní zaznamenává také mnohem jemnější částice o průměru dva a půl mikrometru - takzvaný PM 2,5. Jde například o Věřňovice, které jsou rekordmanem v překračování limitů polétavého prachu, nově také o Rychvald, Frýdek-Místek nebo Ostravu.
V Ostravě se začíná měřit i PM 1
V Českobratrské ulici v centru Ostravy začali hydrometeorologové měřit ještě jemnější prach označovaný jako PM 1 - částice o průměru jeden mikrometr, tedy jednu tisícinu milimetru. „Zatím to máme pro interní účely, ale časem bude tyto informace dostávat i veřejnost,“ řekla Blanka Krejčí z oddělení ochrany ovzduší pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.
- Pro PM10 platí denní limit 50 mikrogramů na metr krychlový. Překračování limitu je tolerováno maximálně 35 dní v roce. Například na Ostravsku bývá překračován sto i více dní.
- Pro PM2,5 nejsou v Česku stanoveny hodinové nebo denní koncentrace, pouze průměrná roční povolená hodnota – 25 mikrogramů na metr krychlový. Podle Světové zdravotnické organizace je bezpečná hodnota do 10 mikrogramů.
- Největšími zdroji atmosférického aerosolu jsou především vysokopecní spalovací procesy, cementárny, vápenky, lomy, těžba, doprava atd.
Měření nejjemnějšího prachu je velmi důležité. „Čím jemnější částice, tím hlouběji se dostávají do plic. Zatímco větší části vydechneme, vykašleme nebo vysmrkáme, ty nejjemnější pronikají do plicních sklípků a do organismu,“ potvrdila vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová. Zdůraznila, že zdravotní riziko zvyšuje fakt, že jemné částice na sebe vážou také těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky a další škodliviny. Mohou mít i karcinogenní účinky.
Vláda určila limity pro velmi jemný prach v roce 2012 na základě požadavků Evropské komise. Na rozdíl od PM 10 nejsou stanoveny denní limity koncentrací, ale pouze průměrná roční hodnota, která nesmí být u PM 2,5 vyšší než 25 mikrogramů na metr krychlový. Tento limit byl loni výrazně překročen právě ve Věřňovicích i na dalších místech.
Podle údajů z národního registru znečištění uniklo meziročně z průmyslu na Ostravsku a Karvinsku méně prachu. Přesto je stále velkým zdrojem znečištění vzduchu. Přispívá k tomu i doprava, především automobily s dieslovými motory, které nemají katalyzátor a jejich výfukové plyny obsahují množství malých částic vznikajících nedokonalým spalováním nafty.
Dalším zdrojem jsou lokální topeniště. Moravskoslezský kraj a stát proto už od roku 2012 podporuje dotace na výměnu starých kotlů za nové a ekologické. Letos je nachystáno jen pro zájemce z tohoto kraje téměř pět set milionů. Stále je však spousta těch, kteří topí neekologicky.
Černý dým - ostuda na webu
Sdružení Čisté nebe spustilo v roce 2013 webovou aplikaci Čistý komín, kterou upozorňuje na majitele domů, z jejichž komínů se valí podezřele tmavý dým. Lidé, kteří si toho všimnou ve svém okolí, mohou dům vyfotit a pomocí aplikace umístit na webovou mapu. „V první topné sezoně se nám sešlo více než sedm set fotografií,“ uvedla ředitelka sdružení Markéta Ubíková. Doplnila, že sdružení žádá o dotaci na webovou aplikaci, která by byla propracovanější a zahrnovala by celou republiku.
Zveřejnění na webu je však pouze symbolickým trestem, není vázáno na žádnou sankci. „Chceme motivovat lidi k lepšímu způsobu vytápění a poukázat na lokální topeniště jako významné zdroje znečištění,“ uvedla Ubíková. Podotkla, že některé obce mohou měřit tmavost kouře pomocí takzvané Ringelmannovy metody. Není však moc účinná ani využívaná. Ministerstvo životního prostředí prosazuje, aby od roku 2017 bylo možné provádět kontroly způsobu topení přímo v domácnostech.
