Liberec se stal dalším městem, které hostí lavičku Václava Havla. Místo pro setkávání lidí vzniklo přímo před Krajskou vědeckou knihovnou, která slaví patnáct let od svého otevření. Lavička bude před vstupem do knihovny a měla by se stát místem, které vybízí k vzájemnému dialogu, svobodnému projevování názorů či jen k posezení. Havel knihovnu navštívil dvakrát, v listopadu 2000 a srpnu 2003.
Liberecká knihovna si k patnáctinám nadělila Havlovu lavičku
2 minuty
Liberecká knihovna si k patnáctinám nadělila Havlovu lavičku
Jako materiály pro tvorbu lavičky zvolil světoznámý designér, výtvarník a architekt Bořek Šípek kov, týkové dřevo, sklo. Kromě slov o vítězství pravdy a lásky Václava Havla připomínají na lavičce i skleněný šnek a srdce. Havlovu lavičku tradičně tvoří dvě křesla a kulatý stůl, v jehož středu prorůstá strom. Lípu v případě Liberce nahradil habr.
Lavička Václava Havla je například ve Washingtonu, v Dublinu, v Oxfordu, Tel Avivu a také v devíti českých městech, ta v Liberci je v pořadí šestnáctá. Místo před knihovnou přitom v Liberci nevybrali náhodou. „Václav Havel tu knihovnu podpořil, když se stavěla, přijal nad ní záštitu,“ vysvětlila ředitelka Krajské vědecké knihovny Liberec Blanka Konvalinková.
Liberecká knihovna slaví patnáctiny
Krajská vědecká knihovna v Liberci, známá jako Stavba smíření, oslaví v úterý 15 let od svého otevření. Moderní budova ze skla a kovu je jednou z nejuznávanějších staveb posledních let. V roce 2001 získala titul Stavba roku. Podle ředitelky jde o nadčasovou stavbu. „Odpovídá současným trendům i po 15 letech. Prostory jsou variabilní. Využili jsme je i pro ples, koncerty nebo balet,“ uvedla.
Krajská vědecká knihovna Liberec
Knihovna vyrostla na místě, kde byla až do roku 1938 jedna z největších synagog střední Evropy. Za Křišťálové noci ji vypálili nacisté. Projekt výstavby knihovny s novou synagogou zaštítili v polovině 90. let tehdejší český prezident Václav Havel a bývalý německý prezident Roman Herzog. „Díky záštitě bylo snazší získat peníze na stavbu,“ připomněla ředitelka.
Dvanáctipodlažní komplex ze skla a kovu stál včetně vybavení téměř 520 milionů korun. Z velké části ho zaplatil stát, část nákladů se hradila z evropské dotace a přispěly i česko-německý Fond budoucnosti a německá a švýcarská vláda.
Z nedávné ankety vyplynulo, že s jejími službami je spokojeno 97 procent respondentů. Denně knihovnou projde 1000 až 1500 lidí. Drtivá většina dotázaných knihovnu chválila, někteří ale poukazovali na špatný stav toalet, problémy s bezdomovci, nízký počet exemplářů u hodně žádaných titulů, pomalé připojení k internetu nebo by chtěli upravit otevírací dobu.
Podle ředitelky se knihovna všemi podněty zabývá. „Třeba u wifi jsme už rychlost navýšili čtyřnásobně,“ uvedla. Ještě letos by se také měly opravit toalety a podle ředitelky knihovna zvažuje, zda by nebylo možné alespoň jeden den v týdnu otevřít do osmi večer.