Lesy České vymýtily z části vrcholových partií jeseníků borovici kleč. Tato kosodřevina, kterou tam lesníci uměle vysadili na přelomu 19. a 20. století, podle přírodovědců vytlačuje původní vzácné rostliny a živočichy. Na dvou vytipovaných místech chráněného území už lesníci vysekali 290 tun dřeva. Zda to přispěje k návratu původní vegetace, by měli vyhodnotit po pěti letech vědci z Mendlovy univerzity v Brně a další odborníci.
Borovice kleč v Jeseníkách zdomácněla, nyní roste na 140 hektarech a zabírá 13 procent území nad hranicí lesa. Podle ochránců přírody je mnoho míst, kde je nutné kosodřevinu v zájmu ochrany vzácných druhů úplně vymýtit - například na Vysoké holi nebo u Tabulových skal pod Pradědem.
Lesníci však nechtějí rozsáhlé kácení připustit kvůli obavám z půdní eroze a lavin. To byl také důvod, proč zhruba před sto třiceti lety začali na vrcholcích, kde byly dříve horské louky, kleče ve velkém vysazovat. A podle nich splnily účel. „Kleči se ve vrcholových partiích Jeseníků daří opravdu velice dobře,“ konstatoval Jiří Tomášek z Lesů České republiky.
Lesníci versus ochránci přírody
Jenže podle přírodovědců právě laviny i eroze některým chráněným druhům svědčí. Narušují náletové porosty a zajišťují tak dostatek místa pro vzácné rostliny. Kleče také způsobují, že se na vrcholcích drží více sněhu a snižuje se působení mrazu a větru, které ale potřebuje třeba jestřábník alpský. „Kosodřevina vytěsňuje druhy živočichů a rostlin, které musíme chránit,“ je přesvědčen Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Vyzkoušet, jak bude příroda reagovat, umožnil pilotní projekt Lesů České republiky, na který státní podnik získal tři miliony korun a svěřil jej týmu z Mendlovy univerzity v Brně. Jeho vyhodnocení po pěti letech by mělo ukázat, jak s klečí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku dál naložit. Kácení probíhalo na asi dvou hektarech území v oblasti vrcholů Šerák a Keprník a v současné době se ještě těží pod Petrovými kameny.
Vyhodnocení zásahu za pět let
„Můžeme předpokládat, že se bude regenerovat původní vegetace ve své struktuře a druhovém složení,“ řekl Chlapek. Podle koordinátorky projektu Hany Komárkové z Lesů České republiky se bude chování přírody sledovat na monitorovacích bodech a průběžně vyhodnocovat. „Zatím se na ploše, kde jsme kleč zredukovali, zvýšila vitalita brusnice a borůvky,“ uvedla Komárková.
- Na rozdíl od třeba alpských hřebenů není borovice kleč v Jeseníkách původní dřevinou. V letech 1887 až 1928 tam vysázeli tisíce sazenic lesníci s cílem zvýšit horní hranici lesa. Předtím byly na vrcholcích, zhruba od hranice 1300 metrů nad mořem, horské louky, pásly se tam krávy a ovce. Lesníci výsadbu zdůvodňovali tím, že kosodřevina pomůže regulovat odtok vody, ochrání vrcholky před půdní erozí a sníží nebezpečí lavin. Dodnes tvrdí, že to splnilo účel.
- Na redukci kleče apelují ochránci přírody. Tvrdí, že vytlačila původní rostlinné a živočišné druhy a zvláště v nejcennějších lokalitách v okolí Pradědu je nežádoucí. Už v devadesátých letech prosadili kácení kleče ve Velkém kotli a díky tomu se tam vegetace výrazně obměnila. Podobné zásahy probíhají v Krkonoších.
- Jesenické vrcholy jsou unikátní například výskytem motýla okáče horského nebo květiny hořce tečkovaného, které nejsou k vidění nikde jinde.
