Kotva se definitivně stala památkou. Proti rozhodnutí se neodvolal ani vlastník obchodního domu

Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou. Proti dřívějšímu rozhodnutí ministerstva kultury nikdo nepodal rozklad, takže nabylo právní moci. V úterý to potvrdila mluvčí ministerstva Martha Häckl, na informaci upozornil server iRozhlas.cz. Prohlášení Kotvy za památku podle serveru nerozporoval ani vlastník budovy – firma Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly.

„Proti rozhodnutí o prohlášení OD Kotva v Praze za kulturní památku jsme doposud neobdrželi žádný opravný prostředek. V takovém případě rozhodnutí o prohlášení OD Kotva za kulturní památku nabylo právní moci, a to dne 30. dubna,“ sdělila Marta Häckl. 

Budova Kotvy, jejímiž autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je podle ministerstva výjimečná stavba z počátku sedmdesátých let minulého století. Architekti si originálně poradili s jejím zasazením do památkové rezervace. 

První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a loni na podzim byl obchodní dům prohlášen památkou. Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Kotvu čekají zhruba roční opravy za miliardy korun, které mají začít příští rok. Již dříve o tom informoval ředitel Kotvy Marek Vavřina. Je to největší projekt developera Pražská správa nemovitostí. Podle Vavřiny má k rekonstrukci povolení od původních architektů.

  • Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky je jednou z nejzajímavějších tuzemských budov pocházejících ze 70. let. Otevřena byla 10. února 1975 a byla nejmodernějším zařízením svého druhu v tehdejším Československu. O dva měsíce později byl pak otevřen někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě.
  • Nejvýraznějším znakem Kotvy, kterou navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je fasáda spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky. Ty architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí, a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu.
  • Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Názory na Kotvu však nejsou jednoznačné. Historik architektury Zdeněk Lukeš ale tuto stavbu před lety například zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v tuzemsku.
  • Posuzováním toho, zda se má Kotva stát památkou, se zabýval od září 2016 památkový odbor ministerstva kultury. Loni stavbu za památku prohlásil. Řízení se konalo podruhé, při prvním podnětu z roku 2007 ji prohlásit odmítl. Ministr Staněk však počátkem roku 2019 prohlášení Kotvy za památku zrušil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu. Ministerští úředníci pak rozhodovali znovu a znovu prohlásili Kotvu památkou.
  • Stavební práce na Kotvě byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy. V nich bylo místo i pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu velmi rychle, hotovo bylo za necelých 30 měsíců.
  • Otevření Kotvy si vedle zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (nyní Palladia), nedali ujít vládní představitelé. Stuhu přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.
  • Architekti vedle Kotvy navrhli i další zajímavé stavby, veřejností i odborníky ne vždy jednoznačně přijaté. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech. Machoninovi navrhli i budovu československé ambasády v někdejším východním Berlíně či bývalý Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
  • Kotva se v posledních letech potýká s konkurencí modernějších obchodních center. Její fungování komplikovaly v minulosti také spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat. Současným vlastníkem budovy je od roku 2016 Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 11 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...