S opravou zborcené římsy hradišťského kostela jsou problémy

Uherské Hradiště - Oprava pětitunové římsy, která se v polovině května utrhla z kostela Františka Xaverského v Uherském Hradišti, je stále v nedohlednu. Kostel přitom už měsíc obepíná lešení a způsobem jeho opravy se podrobně zabýval přizvaný statik.

„Navržené řešení počítalo s tím, že se do konstrukce kostela zanesou mohutné železobetonové prvky, které římsu zpevní a před dalším utržením ochrání na stovky let dopředu,“ přiblížil technický administrátor farního úřadu v Uherském Hradišti František Křivák.

Radnice ale nadějně rozběhnutý projekt smetla ze stolu. „Se zanášením železobetonu do tři sta let starého chrámu nesouhlasí památkáři, necháváme proto zpracovat jiné řešení s cílem odstranit nevyhovující materiál,“ vysvětlila postoj uherskohradišťské radnice její mluvčí Petra Zemčíková a dodala, že o zpracování nového projektu požádalo město jiného statika. „Podle zadání mám projekt zjednodušit, aby bylo na opravu potřeba co nejméně železobetonu. V tuto chvíli ještě není projekt hotový, mám ale určitou vizi, kterou budu v nejbližších dnech rozpracovávat,“ uvedl statik Jindřich Navrátil.

Nahrávám video

Jen vize ale lidem z farního úřadu nestačí. Mají obavu, že se opravy utržené římsy protáhnou. Pronájem lešení je totiž každý měsíc stojí padesát tisíc korun. Farnost navíc netrpělivě očekává odhadovanou cenu za opravu římsy, která nepochybně půjde do milionů. I proto se chce obrátit na radnici se žádostí o finanční pomoc.

„Fara nějaké peníze má, ale obávám se, že nebudeme schopni pokrýt veškeré náklady,“ přiznal Křivák. Uherské Hradiště je známé tím, že se ve velké míře podílí na spolufinancování sakrálních památek. Pomoc proto město určitě přislíbit může, nicméně dosud podle Zemčíkové od fary neobdrželo žádnou žádost, k níž by se mohlo vyjádřit.

Vedle peněz je přitom dalším problémem nedostatek času. Pokud se opravné práce nestihnou dokončit do zimy, těžký sníh na střeše kostela by mohl způsobit odtržení dalších částí římsy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...