Divočáků je stále víc, myslivci je nestačí střílet

Brno - Zatímco tisíce Brňanů chodí s dětmi obdivovat a krmit malá selata divokých prasat do obory Holedná, myslivci a zemědělci si s těmi, která žijí ve volné přírodě, neví rady. Prasata se přitom stahují stále blíže městu. Pro to, abychom stavy černé zvěře snížili, děláme, co můžeme, tvrdí myslivci. Jen za loňský rok jich v Brně odstřelili 240 oproti roku 2009, kdy jich střelili „jen“ 101.

Divočáci nám dělají těžkou hlavu, připouští myslivci

„Dělají velké škody na nehonebních pozemcích - na polích,  nezajištěných zahradách a zahrádkách,“ říká jednatel okresního mysliveckého spolku z Brna Vlastimil Resner. Za rostoucí populací divokých prasat vidí změnu způsobu zemědělského hospodaření. „V době, kdy se zemědělcům vyplatí pěstovat zejména kukuřici, řepku nebo slunečnici, mají prasata dostatek potravy, aby se mohla množit i dvakrát ročně,“ upřesňuje Resner.

„I nám divoká prasata škody působí,“ připouští vedoucí rostlinné výroby Agro Tuřany Vladimír Stoklásek, „nejsou ale takové, abychom kvůli tomu museli měnit rostlinnou skladbu. Máme výhodu, že v okolí našich polí nejsou lesy. Tam, kde jsou pole u lesních porostů, je situace určitě horší.“

Snížit stavy není snadné

„Nesmí chlapi chodit večer po hospodách, ale musí si jít sednout na posed,“ prozrazuje jednoduchý recept na omezení populace černé zvěře Vlastimil Resner. Odstřelit divočáka ale není tak jednoduché. S výjimkou selat a loni narozených kusů, tzv.lončáků, se smí lovit jen od září do konce prosince. Ještě před několika lety se přitom samci mohli střílet celoročně. Ani to by ale podle myslivců snížit populaci divočáků nepomohlo.

Na čekanou vyráží myslivci v době úplňku, kdy je v lese relativně světlo. Naráží ale na to, že prasata vynikají inteligencí. „Drží se ve tmě a na osvětlenou louku si netroufnou,“ popisuje jejich chování Valstimil Resner.

Za prasaty vyráží i městská policie

„Nedávno jsme na přehradě lovili asi dvanáct divočáků, kteří se tam utopili. Zvířata byla zvyklá chodit přes jezero, když se ale pod nimi propadl led, utopila se,“ říká mluvčí policistů Denisa Kapitančíková.

„Občas nás k prasatům volají i chataři z okolí Brněnské přehrady. Slyší v okolí své chaty nějaký pohyb, a tak se obrátí na strážníky. A není to jen pro kvůli divočákům, už jsme vyjížděli i kvůli jezevci,“ doplňuje Denisa Kapitančíková.

Máme se jich bát?

To myslivci vylučují. I když výjimky samozřejmě existují. Pokud by bylo zvíře zraněné nebo skutečně v ohrožení, může se stát, že na člověka zaútočí. Své o tom ví strážník městské policie v Brně, který se snažil zachránit topící se sele na přehradě a setkal se s nevraživostí samice. Jinak ale běžnému návštěvníkovi lesa žádné nebezpečí od divočáků nehrozí, jsou to jedna z nejvíce plachých zvířat, která v lese žijí, ujišťují myslivci.

  • Následky řádění divočáků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1232/123109.jpg
  • Ochrana před nájezdy divočáků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1902/190182.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 16 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026
Načítání...