Staré Těchanovice – V minulosti vyhlášené lázně Jánské Koupele na Vítkovsku, které za socialismu patřily mezi jedno z největších středisek ROH, nezadržitelně pustnou. Nepomohla ani památková ochrana. Léčebné domy a altány zarůstají vegetací a rozebírají je zloději, léčivá voda teče do Moravice. Firma, která areál koupila s plánem vybudovat tam wellness centrum, se ho roky marně snaží prodat. Také snaha obce přestavět lázeňský dům na hotel zkrachovala.
Bývalé lázně jsou opuštěné a chátrají od roku 1994. V roce 2005 získal celý komplex památkovou ochranu, která byla před dvěma roky zúžena jen na některé budovy. Památkáři tam chodí asi dvakrát ročně s majitelem na kontroly. „I když majitel vkládá do nejnutnější údržby stovky tisíc, chátrání pokračuje a stav budov je už velmi špatný. Zásadní změnu by mohl přinést pouze smysluplný projekt na využití areálu,“ uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.
Firma Baneba lázně koupila v roce 2003 po vleklých sporech státu a odborů o jejich vlastnictví. Z plánů na rekonstrukci ale sešlo. Podle majitele nesehnala silného spoluinvestora. Roky se je snaží prodat. „Aktuálně máme dva zájemce, řekl bych velice vážné, ale nechci je jmenovat. Pokud se ale lázně neprodají, vytvořím nějakou nadaci, do které je vložím,“ uvedl majitel firmy Jan Netal.
Do snah o záchranu lázní, které vznikaly od 18. století a jsou podle památkářů významným příkladem lázeňského areálu, se zapojila i obec Staré Těchanovice, pod kterou spadají. „Založili jsme s vlastníkem spolek Jánské koupele a připravovali jsme projekt na obnovu budovy lázeňského domu,“ uvedl starosta Starých Těchanovic Luděk Kozák. Žádost o dotace ale nebyla úspěšná.
Lidé, kteří bydlí v okolí, jsou z pohledu na rozpadající se lázně smutní. „Je to k pláči. Když kolem jdu, vždycky se mi sevře srdce. Někdo by měl za to, že to nechal takto zchátrat, pykat,“ míní Věra Palinčáková. Také členové občanského sdružení Zálužné, kteří pečují o některé přírodní a kulturní památky v okolí, mohou jen sledovat, jak postupuje devastace, a připomínat lepší časy. „Na počátku 20. století sem jezdili lidé z celé monarchie,“ uvedl místopředseda sdružení František Zahnaš.
Léčivé prameny začali využívat Jezuité
Nejstarší zmínka o minerálních léčivých pramenech v dnešních Jánských Koupelích pochází z roku 1640. Od roku 1755 byly spolu s tamním panstvím Melč součástí Jezuitské koleje v Opavě. Jezuité nechali v zámku vybudovat první lázeňskou místnost. Lázně začal budovat roku 1811 hrabě Jan z Tencina, po kterém dostaly jméno. Největší rozkvět zažily na začátku 20. století za vzorného vlastníka hraběte Camillo Razumovského. Přežily první světovou válku a dařilo se jim i za první republiky. Léčily se tam choroby srdce, oběhového a dýchacího ústrojí, onemocnění kůže, dna, revmatismus, ale také třeba závislosti na morfiu či alkoholu.
Za války výcvikové středisko Hitlerjugend
Poslední lázeňská sezóna tam byla v roce 1940. Tehdy se oblast stala součástí Sudet a Hitlerovy Třetí říše. Za války tam bylo výcvikové středisko Hitlerjugned a později zajatecký tábor pro důstojníky. Po válce komunisté areál znárodnili a vytvořili v něm dětskou ozdravovnu. Pak tam bylo jedno z největších československých středisek ROH. Po revoluci byl majetek převeden na společnost Orea. Ještě do roku 1993 tam lidé jezdili na rekreaci. Rokem 1994 všechno skončilo. Stát se roky soudil s odbory o vlastnictví. Nakonec vyhrál a lázně prodal.
