Organizátor rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radek Březina odmítl, že by tři pracovníci Celní správy, kteří jsou spolu s ním obžalovaní v lihové kauze, pomáhali jeho zločinecké skupině. Uvedl to v závěrečné řeči u zlínského krajského soudu, který kauzu od loňska projednává. Případ je vedlejší větví lihové kauzy, v souvislosti s níž si Březina odpykává třináctiletý trest. Všichni obvinění vinu odmítají.
Hlava nelegálních obchodů s lihem Březina tvrdí, že celníci skupině nepomáhali
Kauza vynášení informací z Celní správy členům takzvané lihové mafie kolem Březiny spadá do let 2004 až 2012. Celníci podle státního zástupce Radima Obsta pomáhali skupině kolem Březiny krátit spotřební daň z lihu a její podporou se podíleli na mnohamiliardové škodě. Obžaloba tvrdí, že někteří se nechali uplatit a participovali na trestné činnosti organizované zločinecké skupiny.
Celníci podle státního zástupce Březinu a jeho spolupracovníky informovali o chystaných kontrolách ve firmách, jež skupina ovládala. Jejím členům podle žalobce poskytovali i informace o další činnosti Celní správy a podíleli se na falšování kontrolních pásek, které skupina opakovaně používala ke značení takzvaného mimobilančního lihu.
Absence úplatků v černém účetnictví
Podle Březiny není pravda, že by celníci brali úplatky za vědomou spolupráci při fiktivních denaturacích ve firmě Morávia-Chem a zachraňování kontrolních pásek v Likérce Drak, kterou též ovládal. „Všichni celníci byli obelstíváni,“ tvrdí Březina.
Poukázal také, že v takzvaném černém účetnictví, které pro něj vedl jeho bratr Tomáš Březina, se žádné úplatky pro celníky za jejich pomoc v Morávia-Chem a Likérce Drak neobjevily. „Absence těchto úplatků v černém účetnictví dokazuje, že tyto úplatky ani nikdy nebyly vyplaceny,“ řekl Březina.
Připustil však, že informace z Celní správy měl. „K tomuto už jsem se doznal u soudu v daňové věci v roce 2014,“ prohlásil Březina. Zmínil v této souvislosti jméno bývalého celníka Martina Jendřejka, který byl za napomáhání Březinově zločinecké skupině v minulosti odsouzen ke čtyřem letům vězení. Trestná činnost skupiny by však podle Březiny mohla být páchána i bez těchto informací a ve stejném rozsahu, jen s většími náklady.
Březina tvrdí, že je souzen dvakrát za stejný skutek
Dále Březina vyjádřil přesvědčení, že je nyní souzen za skutek, za který už byl v minulosti potrestán v hlavní větvi lihové kauzy. „Jedná se z významné části o stejné jednání,“ uvedl Březina. Několik svědků, kteří proti němu u soudu v nynější kauze vypovídali, obvinil ze lži. Znovu také tvrdil, že policie a státní zástupci ovlivňovali toto i jeho další trestní řízení. Dozorujícího žalobce Obsta obvinil ze zneužití pravomoci veřejného činitele. V závěrečné řeči se podle něj dopustil lží se snahou ovlivnit rozhodnutí soudu. Státní zástupce tato Březinova tvrzení označil za absurdní.
Vinu ve svých závěrečných řečech odmítli také někdejší celníci Světlana Ťavodová a Zdeněk Minařík, kteří jsou v kauze též obžalovaní. Podanou obžalobu považuje Ťavodová za vykonstruovanou a zmanipulovanou, kategoricky s ní nesouhlasí i Minařík. „Pan státní zástupce předložil soudu příběh, který se nestal,“ tvrdí Minařík.
V případu jsou dále obžalovaní ještě bývalý celník František Podešva a Ivan Kovářík, někdejší správce Březinových nemovitostí, jemuž soudy v minulosti uložily devět let a dva měsíce vězení. Z pondělního jednání soudu se omluvili. Při zahájení hlavního líčení Podešva vinu odmítl, Kovářík se přiznal k předávání peněz dříve odsouzenému celníkovi Jendřejkovi, odmítl však, že by informace zneužil, a tvrdil, že z nich neměl finanční prospěch.
Zatímco Březinovi navrhl státní zástupce uložit šestnáct let vězení, pro Podešvu, Kováříka, Minaříka a Ťavodovou žádá nepodmíněné tresty od šesti a půl roku do dvanácti let. Obhájce Březiny navrhl zastavení trestního stíhání, další advokáti žádají pro své klienty zproštění obžaloby. Rozsudek plánuje soud vynést 3. října.
