Přes 80 tisíc řidičů, kteří denně projedou tunelovým komplexem Blanka, ušetří dohromady 6 tisíc litrů pohonných hmot. Je to tím, že jedou rychleji, než kdyby stejnou trasu absolvovali nad povrchem, uvedl dopravní expert z ČVUT Pavel Přibyl. Ten byl hostem Studia 6 České televize k ročnímu výročí otevření tunelu Blanka.
Expert k výročí tunelu Blanka: V centru šetří čas i peníze
10 minut
Pavel Přibyl: Tunel Blanka bude uváděn jako vzor pro podzemní struktury
Nejdelší evropský městský tunel měl zlepšit dopravní situaci v Praze. Některé městské části si oddechly, zácpy ale trápí například Prahu 6. Podle Pavla Přibyla z dopravní fakulty ČVUT bude celkové zlepšení patrné, až bude kompletně hotový celý městský okruh. Blanka teď tvoří pouze severozápadní část plánovaného projektu, zbývá dostavět 9 kilometrů ve východní části města. Termín dokončení je ale neznámý.
Tunelový komplex přesto už teď pomohl centru města, stejná trasa po povrchu dříve trvala o 8 minut déle. „Po cestě z Bulovky na Smíchov se zvýšila rychlost ze 17 kilometrů na 25 kilometrů,“ srovnal Přibyl, který je na Fakultě dopravní ČVUT vedoucím Ústavu dopravních systémů. Pozitiva lze vyčíslit i ekonomicky, řidiči podle dostupných dat souhrnně mohou uspořit 6 tisíc litrů pohonných hmot za den.
Tunelem denně projede 80 tisíc aut, podle Přibyla bude Blanka sloužit ještě stovky let. „Tunel Blanka je zařazen mezi pětadvacet světových tunelů, které budou uváděny jako vzor pro podzemní komplexní struktury,“ prozradil Přibyl.
- Bubenečský tunel: vede z Troje na Letnou (křižovatkou U Vorlíků v lokalitě Špejchar), je dlouhý 3090 metrů
- Dejvický tunel: vede zpod Letenské pláně (od křižovatky U Vorlíků) k Prašnému mostu, měří 1007 metrů
- Brusnický tunel: vede od Prašného mostu na mimoúrovňovou křižovatku Malovanka, za kterou začíná Strahovský tunel, je dlouhý 1405 metrů
Pavel Přibyl ve Studiu 6 hovořil také o komplikacích, které stavbu podzemního komplexu provázely. Především byla kritizovaná délka výstavby. Stavět se začalo už v roce 2007, první oficiální termín počítal s otevřením tunelu v roce 2011.
„Blanka nebyla tažena na cíl,“ uvedl Přibyl. Chyběla podle něj politická vůle. Svou roli hrály také technické obtíže. Tunel se třikrát propadl, poslední odklad způsobily vadné kabely. Nakonec tudy první vozidla projela loni 19. září místo původně avizovaného roku 2011. Časové zdržení vedlo i k prodražení stavby. Konečný účet prozatím činí 43 miliard korun.
Blanka nyní tvoří část plánovaného městského okruhu, oficiálně zatím zůstává ve zkušebním provozu. Pokračování okruhu se chystá, na přelomu roku by rádi politici měli vypsanou soutěž na projektanta. Současně ale na stavbě, která by měla vést ve směru Povltavské, Čuprovy a Spojovací a dále podél malešického nádraží na jih k Jižní spojce, nepanuje politická shoda. Jednoznačnou podporu stavba nemá ani v koalici, která v současnosti Prahu řídí.
Povltavská – Čuprova – Spojovací - Jižní spojka
