Ministerstvo pro místní rozvoj se chystá předložit novelu zákona o místních poplatcích, podle které by musely rekreační a lázeňské poplatky vybírat všechna města a obce a zvýšit by se měly z patnácti na dvacet sedm korun. Obce, které budou vybrané peníze investovat do cestovního ruchu, dostanou navíc dotace. Novela by mohla začít platit v roce 2018.
Na rekreačních a pobytových poplatcích vyberou v současné době například Pasohlávky na Mikulovsku bezmála dva miliony korun. Hlavně díky kempu u Novomlýnských nádrží, kde se za sezonu ubytuje sto tisíc návštěvníků. Poplatek je tam teď patnáct korun. Po jeho zvednutí na jedno euro by si Pasohlávky přišly na částku kolem tří milionů ročně.
Některé obce a provozovatelé rekreačních zařízení se bojí odlivu turistů
Ředitel kempu se ale obává, že by se mohl počet rekreantů v kempu se zvýšením poplatků snížit. „Pro některé klienty by to asi problém nebyl, pro některé by ale mohl být. Když to spočítám, na týden je to asi o sto korun na osobu víc,“ vypočítává sumu ředitel Autokempu Merkur Pasohlávky Tomáš Ingr.
Toho, že by zvýšení rekreačního poplatku mohlo odradit turisty, se obává i starosta Čeladné. Ročně vybere obec na poplatcích asi tři sta tisíc korun. Peníze pak používá například na opravy chodníků a osvětlení. Podle starosty obce to bohatě stačí. „Bude-li to 27 korun povinně, tak čtyřčlenná rodina utratí při desetidenním pobytu navíc tisícovku, kterou mohla využít jinak,“ říká starosta Čeladné Pavol Lukša (Dobrá volba).
Řásná investovala peníze z poplatků do naučné stezky a hřiště
Řásná na Jihlavsku vybírá šest korun ubytovací a dvanáct korun rekreační poplatek. Šestičlenná rodina Krčmářových bydlí v chatce v kempu. Krom pronájmu za chatku zaplatí za týden za pět dospělých a jedno dítě skoro sedm set korun. „Ten poplatek si myslím, že je symbolická částka, která výběr místa ani dovolenou neovlivňuje,“ říká Libor Krčmář.
Ročně se v kempu v Řásné vystřídá asi osm tisíc turistů. Dvanáctikorunový poplatek odvádí asi třetina z nich. Platí ho totiž jen dospělí od 18 do 70 let. Ročně si radnice přilepší asi o sto padesát tisíc korun. Z peněz za rekreační poplatek obec pořídila třeba tuto naučnou stezku okolo Velkopařezitého rybníka. Nebo nové dětské hřiště v obci. Zvýšení poplatku by obec uvítala. „Pokud by došlo k navýšení té částky na zhruba čtvrt milionu, tak by to byla asi desetina rozpočtu,“ říká starosta Řásné Miroslav Tomíšek (NK).
Rekreační poplatky vybírá v současné době jen čtrnáct procent obcí
Obce si mohou výběrem rekreačních a pobytových poplatků od turistů přilepšit k rozpočtu. Často to ale nedělají. Podle údajů Svazu měst a obcí vybírá rekreační poplatky pouze 14 procent obcí. Například ve Znojmě je úplně zrušili. V Jihlavě také, přestože se ve městě ročně ubytuje až sto tisíc lidí. Podle náměstka primátora města je s tím totiž spojená administrativa a nevyplatilo by se to. „Nepředpokládám, že by objem turistů, kteří přijedou do Jihlavy za rekreací, byl tak významný, aby veškeré náklady spojené s vybíráním poplatku a evidence převýšily výnos,“ říká náměstek primátora Jihlavy Vratislav Výborný (ČSSD).
Za investování poplatků do turistiky dostanou obce dotace
Novela zákona o poplatcích, kterou předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj, navrhuje nejen zvýšení poplatků na jedno euro, ale i povinný výběr. Ministerstvo plánuje všechny poplatky sloučit do jednoho. A navíc ještě podpoří obce, které vybrané peníze investují zpět do cestovního ruchu. Ministerstvo tím chce kompenzovat to, že do roku 2020 nelze na podporu cestovního ruchu využít evropských fondů.
Zákon může obcím nařídit, aby vybíraly poplatky z cestovního ruchu, ale nemůže jim určit, co s nimi mají dělat. „Pokud budou mít obce motivaci v podobě dotace, mělo by být v jejich vlastním zájmu tyto poplatky vybírat,“ řekla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Co se považuje za investici do cestovního ruchu, by měla novela jasně definovat. „To jsou různé cyklostezky, odpočívadla a další různá infrastruktura. Nebo turistické stránky, aby se o obci vědělo,“ upřesňuje Dostálová.
O maximální výši povinných poplatků bude ministerstvo ještě jednat s pracovní skupinou složenou ze Svazu měst a obcí, asociací hotelů a restaurací nebo sdružení lázeňství. Nejpozději začátkem října by měla být novela zákona v konečné podobě. Začít platit by mohla od ledna roku 2018.
