Den Země v Hostětíně, nejekologičtější obci v Česku

Hostětín – Světový Den Země oslavil na úpatí Bílých Karpat i americký velvyslanec Andrew Schapiro. Na svátek, který upozorňuje na dopady ničení životního prostředí, navštívil totiž Hostětín. Ten je považovaný za nejekologičtější obec v Česku. Před pěti lety tamní zelené projekty obdivoval i britský princ Charles.

Ještě v roce 1999 si obyvatelé Hostětína topili doma uhlím, nyní je už zahřívá obecní výtopna na biomasu. „Vzduch tu byl nedýchatelný,“ potvrdil starosta Hostětína Robert Janota (ODS). Za proměnou podle něj stojí snaha ji zachránit. „Nad obcí visela stavební uzávěra. Lidé nemohli stavět a odcházeli. Hrozilo, že se vesnice vylidní,“ vysvětlil starosta. Vedení města se proto rozhodlo zvýšit komfort života tamních obyvatel.

„Netvrdím, že změna je pro lidi úsporná, ale určitě komfortnější,“ pokračoval Janota. Pokud totiž dříve topili uhlím nebo dřevem, tak výdaje za teplo zůstávají i nyní podobné. „Ušetřili ale prostory pro skladování materiálu i svou práci,“ řekl. V Hostětíně se nyní topí biomasou, přesněji dřevní štěpkou. Ta se zpracovává od roku 2000 v obecní výtopně, do které ji dodávají místní firmy. „Původně byli místní nedůvěřiví, ale pak se mohli přesvědčit, že tyto ekologické projekty možné jsou,“ dodal starosta.

Výtopna totiž není jediným šetrným opatřením, které zhruba 250 obyvatel Hostětína využívá. V obci, kterou jde projít z jednoho konce na druhý za malou chvíli, je také například kořenová čistírna odpadních vod. Téměř na každém domě podél návsi jsou solární panely. I lampy veřejného osvětlení vypadají jinak než ty klasické. Na rozdíl od běžných fungují úsporně.

Malá obec na moravsko-slovenském pomezí se začala ubírat ekologickým směrem v polovině devadesátých let. S prvními návrhy udržitelného fungování vesnice tehdy přišel jeden z rodáků a někdejší pracovník Ekologického institutu Veronica Miroslav Kundrata. Ten „Veronicu“ do Hostětína přivedl a přesvědčil místní, že žít ekologicky má smysl.

Před pěti lety anglický princ, teď americký velvyslanec

Miroslav Kundrata se pak i stal ředitelem institutu, nyní už jej ale vede Yvonne Gaillyová. S ní se dnes při příležitosti své návštěvy setkal i americký velvyslanec Andrew H. Schapiro. Prohlídku nejekologičtější obce začali u místní výtopny na biomasu, jejíž produkce tepla ročně ušetří na 1200 tun oxidu uhličitého.

S velvyslancem ředitelka debatovala o roli neziskových organizací v Česku na poli udržitelného regionálního rozvoje a o prosazování ekologických novinek. Také probrali ochranu klimatu na lokální úrovni. „Návštěvu považujeme za potvrzení toho, že myšlenky, které propagujeme a rozvíjíme, jsou dobré,“ okomentovala příjezd velvyslance ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonne Gaillyová.

Společnost spolupracovala v Hostětíně na většině ekologických projektů. „I třeba na moštárně, která vyrábí biomošt z ovoce pocházejícího z okolních sadů,“ řekla Gaillyová. Díky nim tu také už nejsou jen solární panely na soukromých domech, ale i tři fotovoltaické elektrárny, které dodávají proud do sítě, výtopně, ale i právě moštárně.  

V roce 2006 institut Veronica postavil ekologické Centrum Veronica. Dům se stal první veřejnou budovou postavenou v pasivním standardu. To znamená, že budova má nadstandardní izolaci ze silné vrstvy slámy, vzduchotěsnost, řízené větrání a další. Dům tak spoléhá na pasivní zisky energie, to jsou ty, které vstupují okny, tedy sluneční energie i energie pocházející od lidí a spotřebičů.

Hostětín navštívil před pěti lety i následník britského trůnu princ Charles. Na úpatí Bílých Karpat jej tenkrát přijely přivítat stovky lidí, a to nejen z blízkého okolí. Charles ve vsi zasadil strom, podepsal se do kroniky a ochutnal moučníky od místních hospodyněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 11 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 12 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 22 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.