Den Země v Hostětíně, nejekologičtější obci v Česku

Hostětín – Světový Den Země oslavil na úpatí Bílých Karpat i americký velvyslanec Andrew Schapiro. Na svátek, který upozorňuje na dopady ničení životního prostředí, navštívil totiž Hostětín. Ten je považovaný za nejekologičtější obec v Česku. Před pěti lety tamní zelené projekty obdivoval i britský princ Charles.

Ještě v roce 1999 si obyvatelé Hostětína topili doma uhlím, nyní je už zahřívá obecní výtopna na biomasu. „Vzduch tu byl nedýchatelný,“ potvrdil starosta Hostětína Robert Janota (ODS). Za proměnou podle něj stojí snaha ji zachránit. „Nad obcí visela stavební uzávěra. Lidé nemohli stavět a odcházeli. Hrozilo, že se vesnice vylidní,“ vysvětlil starosta. Vedení města se proto rozhodlo zvýšit komfort života tamních obyvatel.

„Netvrdím, že změna je pro lidi úsporná, ale určitě komfortnější,“ pokračoval Janota. Pokud totiž dříve topili uhlím nebo dřevem, tak výdaje za teplo zůstávají i nyní podobné. „Ušetřili ale prostory pro skladování materiálu i svou práci,“ řekl. V Hostětíně se nyní topí biomasou, přesněji dřevní štěpkou. Ta se zpracovává od roku 2000 v obecní výtopně, do které ji dodávají místní firmy. „Původně byli místní nedůvěřiví, ale pak se mohli přesvědčit, že tyto ekologické projekty možné jsou,“ dodal starosta.

Výtopna totiž není jediným šetrným opatřením, které zhruba 250 obyvatel Hostětína využívá. V obci, kterou jde projít z jednoho konce na druhý za malou chvíli, je také například kořenová čistírna odpadních vod. Téměř na každém domě podél návsi jsou solární panely. I lampy veřejného osvětlení vypadají jinak než ty klasické. Na rozdíl od běžných fungují úsporně.

Malá obec na moravsko-slovenském pomezí se začala ubírat ekologickým směrem v polovině devadesátých let. S prvními návrhy udržitelného fungování vesnice tehdy přišel jeden z rodáků a někdejší pracovník Ekologického institutu Veronica Miroslav Kundrata. Ten „Veronicu“ do Hostětína přivedl a přesvědčil místní, že žít ekologicky má smysl.

Před pěti lety anglický princ, teď americký velvyslanec

Miroslav Kundrata se pak i stal ředitelem institutu, nyní už jej ale vede Yvonne Gaillyová. S ní se dnes při příležitosti své návštěvy setkal i americký velvyslanec Andrew H. Schapiro. Prohlídku nejekologičtější obce začali u místní výtopny na biomasu, jejíž produkce tepla ročně ušetří na 1200 tun oxidu uhličitého.

S velvyslancem ředitelka debatovala o roli neziskových organizací v Česku na poli udržitelného regionálního rozvoje a o prosazování ekologických novinek. Také probrali ochranu klimatu na lokální úrovni. „Návštěvu považujeme za potvrzení toho, že myšlenky, které propagujeme a rozvíjíme, jsou dobré,“ okomentovala příjezd velvyslance ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonne Gaillyová.

Společnost spolupracovala v Hostětíně na většině ekologických projektů. „I třeba na moštárně, která vyrábí biomošt z ovoce pocházejícího z okolních sadů,“ řekla Gaillyová. Díky nim tu také už nejsou jen solární panely na soukromých domech, ale i tři fotovoltaické elektrárny, které dodávají proud do sítě, výtopně, ale i právě moštárně.  

V roce 2006 institut Veronica postavil ekologické Centrum Veronica. Dům se stal první veřejnou budovou postavenou v pasivním standardu. To znamená, že budova má nadstandardní izolaci ze silné vrstvy slámy, vzduchotěsnost, řízené větrání a další. Dům tak spoléhá na pasivní zisky energie, to jsou ty, které vstupují okny, tedy sluneční energie i energie pocházející od lidí a spotřebičů.

Hostětín navštívil před pěti lety i následník britského trůnu princ Charles. Na úpatí Bílých Karpat jej tenkrát přijely přivítat stovky lidí, a to nejen z blízkého okolí. Charles ve vsi zasadil strom, podepsal se do kroniky a ochutnal moučníky od místních hospodyněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 7 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 20 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...