Brněnské studio ČT je slavnostně otevřeno. Oficiálně vysílá z Líšně

Tři moderní studia, nový zpravodajský systém a technologické i provozní zázemí odpovídající potřebám současné televizní produkce. Takto nově vypadají prostory brněnského studia ČT, které se přestěhovalo do budovy v Brně-Líšni. Nyní ji generální ředitel ČT Petr Dvořák s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem slavnostně otevřel.

„Máme novou kompletní vysílácí technologii a postprodukční technologii, které jsou schované v útrobách. To, co je nové a může divák vidět, je zpravodajský newsroom,“ okomentoval proměnu prostor, odkud vysílá zpravodajství, šéfredaktor regionálního zpravodajství ČT Roman Ondrůj. 

Nahrávám video
Slavnostní otevření nového studia v Líšni
Zdroj: ČT24

Pro zpravodajství bylo klíčové právě instalování nových technologií. Navíc se pro něj změnil vysílací režim. Dříve se vysílaly zpravodajské relace ze studií, které byly zcela oddělené od redakce. Nově je studio přímo součástí newsroomu. „Nejsme první, kteří mají systém otevřeného vysílacího studia. Bude to ale vyžadovat určitá opatření a kázeň lidí v newsroomu,“ uvedl už dříve vedoucí televizní techniky Pavel Čermák. Probíhající natáčení například redaktorům oznamuje červené výstražné světlo.

Část techniky, která odpovídá současným standardům, se přesunula i do nové budovy. „Řekl bych, že minimálně 60 procent technologií je nových,“ doplnil Čermák. Podle ředitele Součka je rozdíl především v komfortu a rozsahu, co bude možné vytvořit. Všechny pořady, které se teď v Brně vyrobí, už budou pouze ve vysokém rozlišení - tedy HD.

Nahrávám video
Prohlídka nového zpravodajského studia
Zdroj: ČT24

Dvě stě padesát zaměstnanců se začalo stěhovat do nových kanceláří letos v červnu a od září se z nových prostor v Líšni vysílá. Předtím studio sídlilo v centru města, kde fungovalo 55 let od svého založení. Obdobný projekt se v českém televizním prostředí neuskutečnil zhruba 40 let.

Ředitel brněnského studia ČT Jan Souček uvedl, že podle posudků by přestavba původních objektů stála dvakrát tolik jako postavení nové budovy na zelené louce. V květnu letošního roku byla stavba hotová a prostory zkolaudované. Následovala instalace jednotlivých technologií a dovybavování domu.

Výstavba nové budovy, která odpovídá televizním podmínkám 21. století, trvala rok a půl. Dosavadní budovy brněnského studia v centru města chce vedení ČT prodat ve veřejné dražbě. Výnos by mohl zhruba z poloviny pokrýt stavební náklady nového objektu.  

Nahrávám video
Časosběr z výstavby nové budovy
Zdroj: ČT24

Po přestěhování má televize také více studií. „Samostatné zpravodajské a pak další velkoplošné místnosti pro nezpravodajskou tvorbu. To nám dává prostor nejen na metry čtvereční, ale i na čas pro přípravu,“ vysvětlil.  Dosud jedno vysílací studio trvale zabíralo zpravodajství a zbytek výroby se střídal ve druhém, což bylo limitující. „Musíte dekoraci postavit, nasvítit, natočit a pak dekoraci zase zbourat a postavit další,“ popsal problém s nedostatkem místností v bývalých prostorách televize Souček.

Jedno z vysílacích studií v Líšni má 330 metrů čtverečních, tudíž je dostatečně velké pro natáčení hraných filmů nebo například umístění kulis pro Manéž Bolka Polívky, která se dosud odehrávala mimo českotelevizní areál. „Je rozdíl, když natáčíte v prostorech mimo televizi, kam musíte přivézt techniku, lidi, dekoraci, nebo pořad odbavujete ve vlastních prostorách,“ dodal Souček. Při natáčení zábavních pořadů by se do něj vešlo i hlediště pro 150 diváků.

Stavba budovy v Líšni za 274 milionů korun začala v listopadu roku 2014. Stavebníci využili skelet opuštěné správní budovy v bývalém areálu společnosti Zetor. Kromě studia vlastní televize i pozemky v okolí, kde by mohly v budoucnu vzniknout například ateliéry nebo jiná zařízení.  

Vizualizace nového studia ČT Brno
Zdroj: TS Brno

Televizní tvorba brněnského studia

V brněnském studiu se vyrábějí zpravodajské, publicistické i zábavní pořady. „Děláme zpravodajství, hudební tvrobu, hranou tvorbu, dokumenty, publicistiku, dětské pořady,“ vyjmenoval Souček. Stálou diváckou přízeň mají i náboženské pořady, přenosy bohoslužeb a pořady vyráběné redakcí sportu.

Redakce zpravodajství zajišťuje vysílání Událostí v regionech, Týdne v justici, Týdne v regionech nebo pořadu @online. Z Brna se ale vysílá také AZ-kvíz, Záhady Toma Wizarda, Sama Doma, Manéž Bolka Polívky, Uchem Jehly, Folklorika, Náš venkov nebo Dobré ráno a pro děti pořady Hýbánky nebo Jogínci.

Televize nezaštiťuje pouze výrobu cyklických pořadů, ale také filmů. V poslední době ve spolupráci s brněnským studiem vznikly tituly jako film Osmy Jiřího Stracha, který získal cenu za nejlepší evropský film roku 2014 Prix Europa, dále K oblakům vzhlížíme, jenž je nejlepším českým dokumentem roku. Diváckým úspěchem a několika festivalovými cenami se pyšní také příběh Sebemilenec Filipa Renče, pohádka Sněžný drak Eugena Sokolovského ml. nebo Šťastný smolař opět Jiřího Stracha. 

Problémy s budovami v centru

Brněnské studio České, respektive Československé televize, začalo vysílat 6. 7. 1961. Od svého vzniku sídlí v centru města na Jezuitské a Běhounské ulici. Zatímco v Typosu na Jezuitské se nachází například redakce zpravodajství, Dobrého rána nebo sportu a jsou v něm taktéž studia, v budově na Běhounské má kancelář nejen ředitel a účetní a právní oddělení, ale taktéž Centrum náboženské tvorby. Přestože jsou oba domy od sebe několik desítek metrů, nejsou propojeny, což komplikuje spolupráci mezi různými odděleními.

Obě budovy byly postaveny ve 30. letech minulého století. Zatímco Typos vznikl jako bytový dům s tančírnou v suterénu, budova v Běhounské sloužila jako banka. Oba objekty svým původním určením a stavebním řešením nevyhovovaly televizním potřebám a žádná z budov nebyla dosud celkově rekonstruována. Pouze byly částečně upraveny k televiznímu využití. 

V centru v blízkosti budov byla navíc komplikovaná doprava. Příjezd byl pouze jednosměrnými ulicemi, což dělalo problémy zejména nákladním autům scénické techniky a dodavatelům. Denně odtud vyjížděly zpravodajské i jiné štáby a při nakládání techniky musela auta často parkovat na silnici nebo na chodníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 2 hhodinami

Soud potvrdil Hudečkovi více než milionové odškodné za ušlý zisk kvůli kauze Opencard

Pražský městský soud přiznal bývalému pražskému primátorovi Tomáši Hudečkovi (dříve TOP 09) zhruba 1,3 milionu korun jako odškodné od státu za ušlý zisk kvůli nezákonnému trestnímu stíhání v kauze Opencard. Odvolací senát potvrdil prvoinstanční verdikt, podle kterého by někdejší politik dostal tuto částku jako předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva. Tím by se potenciálně stal, kdyby nebyl obviněn. Rozhodnutí je pravomocné.
před 2 hhodinami

Nová aplikace PID Lítačka přinese řadu změn, fungovat by měla od příštího roku

Cílem připravované nové aplikace PID Lítačka je především zvýšení její stability a možnost hladkého rozšiřování o další funkce, což architektura nynější verze neumožňuje. Informovali o tom zástupci městské firmy Operátor ICT (OICT), která má vývoj na starosti. Nová aplikace by měla začít v ostrém provozu fungovat začátkem příštího roku a zatím přinese jen drobnější úpravy funkcí, další by měly následovat.
před 3 hhodinami

Brňané vytvořili pocitovou mapu. Ukazuje kvitovaná i problematická místa

Nejčastějšími důvody, proč Brňané neradi chodí na některá místa ve městě, jsou vizuální smog, dopravní zátěž nebo obavy z kriminality. Takovou lokalitu zná devadesát procent lidí, kteří hlasovali v anketě Pocitová mapa 2025. Naopak oceňují opravená náměstí, oživené brownfieldy a parky.
před 4 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek.
před 4 hhodinami

Dobrovolní hasiči mohou přijít o stamiliony. Čerpejte a dostanete, vzkázal Metnar

Z návrhu státního rozpočtu na letošní rok vyplývá, že mají obce na podporu dobrovolných hasičů od ministerstva vnitra dostat 310 milionů korun, což je o polovinu méně než loni, kdy měli k dispozici 710 milionů korun. Podle Hasičského záchranného sboru by potřebovali přes tři miliardy. Předchozí vláda počítala pro tento rok jen s desítkami milionů. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) obce v minulosti dotace dostatečně nečerpaly, a až se jim to podaří, je resort připraven peníze navýšit.
před 6 hhodinami

Pokus o zapálení brněnské synagogy míří k soudu

Případ z ledna 2024, kdy se dva mladí muži pokusili zapálit brněnskou synagogu, míří k soudu. Žalobkyně obžalovala jednoho obviněného muže mimo jiné z pokusu o teroristický útok. Obviněný se jej měl dopustit jako mladistvý spolu s nezletilým, který ale není pro nedostatek věku trestně odpovědný.
před 7 hhodinami

Poslanec Doksanský rezignoval na místo ve školské komisi Hradce Králové

Opoziční zastupitel Hradce Králové a poslanec Denis Doksanský (ANO) v pondělí rezignoval na místo v komisi městské rady pro výchovu a vzdělávání. Městská rada měla v úterý odpoledne projednat Doksanského odvolání z komise, a to kvůli jeho působení ve Střední škole Sion High School. Na uvolněné místo v komisi pro výchovu a vzdělávání pak rada města na návrh ANO jmenovala středoškolského učitele Filipa Diviše.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...