Brněnské studio ČT je slavnostně otevřeno. Oficiálně vysílá z Líšně

Tři moderní studia, nový zpravodajský systém a technologické i provozní zázemí odpovídající potřebám současné televizní produkce. Takto nově vypadají prostory brněnského studia ČT, které se přestěhovalo do budovy v Brně-Líšni. Nyní ji generální ředitel ČT Petr Dvořák s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem slavnostně otevřel.

„Máme novou kompletní vysílácí technologii a postprodukční technologii, které jsou schované v útrobách. To, co je nové a může divák vidět, je zpravodajský newsroom,“ okomentoval proměnu prostor, odkud vysílá zpravodajství, šéfredaktor regionálního zpravodajství ČT Roman Ondrůj. 

Nahrávám video
Slavnostní otevření nového studia v Líšni
Zdroj: ČT24

Pro zpravodajství bylo klíčové právě instalování nových technologií. Navíc se pro něj změnil vysílací režim. Dříve se vysílaly zpravodajské relace ze studií, které byly zcela oddělené od redakce. Nově je studio přímo součástí newsroomu. „Nejsme první, kteří mají systém otevřeného vysílacího studia. Bude to ale vyžadovat určitá opatření a kázeň lidí v newsroomu,“ uvedl už dříve vedoucí televizní techniky Pavel Čermák. Probíhající natáčení například redaktorům oznamuje červené výstražné světlo.

Část techniky, která odpovídá současným standardům, se přesunula i do nové budovy. „Řekl bych, že minimálně 60 procent technologií je nových,“ doplnil Čermák. Podle ředitele Součka je rozdíl především v komfortu a rozsahu, co bude možné vytvořit. Všechny pořady, které se teď v Brně vyrobí, už budou pouze ve vysokém rozlišení - tedy HD.

Nahrávám video
Prohlídka nového zpravodajského studia
Zdroj: ČT24

Dvě stě padesát zaměstnanců se začalo stěhovat do nových kanceláří letos v červnu a od září se z nových prostor v Líšni vysílá. Předtím studio sídlilo v centru města, kde fungovalo 55 let od svého založení. Obdobný projekt se v českém televizním prostředí neuskutečnil zhruba 40 let.

Ředitel brněnského studia ČT Jan Souček uvedl, že podle posudků by přestavba původních objektů stála dvakrát tolik jako postavení nové budovy na zelené louce. V květnu letošního roku byla stavba hotová a prostory zkolaudované. Následovala instalace jednotlivých technologií a dovybavování domu.

Výstavba nové budovy, která odpovídá televizním podmínkám 21. století, trvala rok a půl. Dosavadní budovy brněnského studia v centru města chce vedení ČT prodat ve veřejné dražbě. Výnos by mohl zhruba z poloviny pokrýt stavební náklady nového objektu.  

Nahrávám video
Časosběr z výstavby nové budovy
Zdroj: ČT24

Po přestěhování má televize také více studií. „Samostatné zpravodajské a pak další velkoplošné místnosti pro nezpravodajskou tvorbu. To nám dává prostor nejen na metry čtvereční, ale i na čas pro přípravu,“ vysvětlil.  Dosud jedno vysílací studio trvale zabíralo zpravodajství a zbytek výroby se střídal ve druhém, což bylo limitující. „Musíte dekoraci postavit, nasvítit, natočit a pak dekoraci zase zbourat a postavit další,“ popsal problém s nedostatkem místností v bývalých prostorách televize Souček.

Jedno z vysílacích studií v Líšni má 330 metrů čtverečních, tudíž je dostatečně velké pro natáčení hraných filmů nebo například umístění kulis pro Manéž Bolka Polívky, která se dosud odehrávala mimo českotelevizní areál. „Je rozdíl, když natáčíte v prostorech mimo televizi, kam musíte přivézt techniku, lidi, dekoraci, nebo pořad odbavujete ve vlastních prostorách,“ dodal Souček. Při natáčení zábavních pořadů by se do něj vešlo i hlediště pro 150 diváků.

Stavba budovy v Líšni za 274 milionů korun začala v listopadu roku 2014. Stavebníci využili skelet opuštěné správní budovy v bývalém areálu společnosti Zetor. Kromě studia vlastní televize i pozemky v okolí, kde by mohly v budoucnu vzniknout například ateliéry nebo jiná zařízení.  

Vizualizace nového studia ČT Brno
Zdroj: TS Brno

Televizní tvorba brněnského studia

V brněnském studiu se vyrábějí zpravodajské, publicistické i zábavní pořady. „Děláme zpravodajství, hudební tvrobu, hranou tvorbu, dokumenty, publicistiku, dětské pořady,“ vyjmenoval Souček. Stálou diváckou přízeň mají i náboženské pořady, přenosy bohoslužeb a pořady vyráběné redakcí sportu.

Redakce zpravodajství zajišťuje vysílání Událostí v regionech, Týdne v justici, Týdne v regionech nebo pořadu @online. Z Brna se ale vysílá také AZ-kvíz, Záhady Toma Wizarda, Sama Doma, Manéž Bolka Polívky, Uchem Jehly, Folklorika, Náš venkov nebo Dobré ráno a pro děti pořady Hýbánky nebo Jogínci.

Televize nezaštiťuje pouze výrobu cyklických pořadů, ale také filmů. V poslední době ve spolupráci s brněnským studiem vznikly tituly jako film Osmy Jiřího Stracha, který získal cenu za nejlepší evropský film roku 2014 Prix Europa, dále K oblakům vzhlížíme, jenž je nejlepším českým dokumentem roku. Diváckým úspěchem a několika festivalovými cenami se pyšní také příběh Sebemilenec Filipa Renče, pohádka Sněžný drak Eugena Sokolovského ml. nebo Šťastný smolař opět Jiřího Stracha. 

Problémy s budovami v centru

Brněnské studio České, respektive Československé televize, začalo vysílat 6. 7. 1961. Od svého vzniku sídlí v centru města na Jezuitské a Běhounské ulici. Zatímco v Typosu na Jezuitské se nachází například redakce zpravodajství, Dobrého rána nebo sportu a jsou v něm taktéž studia, v budově na Běhounské má kancelář nejen ředitel a účetní a právní oddělení, ale taktéž Centrum náboženské tvorby. Přestože jsou oba domy od sebe několik desítek metrů, nejsou propojeny, což komplikuje spolupráci mezi různými odděleními.

Obě budovy byly postaveny ve 30. letech minulého století. Zatímco Typos vznikl jako bytový dům s tančírnou v suterénu, budova v Běhounské sloužila jako banka. Oba objekty svým původním určením a stavebním řešením nevyhovovaly televizním potřebám a žádná z budov nebyla dosud celkově rekonstruována. Pouze byly částečně upraveny k televiznímu využití. 

V centru v blízkosti budov byla navíc komplikovaná doprava. Příjezd byl pouze jednosměrnými ulicemi, což dělalo problémy zejména nákladním autům scénické techniky a dodavatelům. Denně odtud vyjížděly zpravodajské i jiné štáby a při nakládání techniky musela auta často parkovat na silnici nebo na chodníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Shoda jen ve dvou případech. Ve studii o defibrilátorech se manipulovalo, píší SZ

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.
14:35Aktualizovánopřed 58 mminutami

Rozbor ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy prokázal chemikálie

Ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy ukázal rozbor přítomnost nebezpečného xylenu a ethylbenzenu, do vody se dostaly při údržbě vodojemu. Následně si obyvatelé stěžovali, že voda z řadu zapáchá. Vodárny zajistily pitnou vodu z cisteren. Příčinu kontaminace Středočeské vodárny jako provozovatel sítě odstranily a pokračují práce na odstranění následků havárie včetně čistění komor vodojemu Kozinec, informovala obec na webu. Mluvčí Středočeských hygieniků Dana Šalamunová sdělila, že lidé by vodu neměli pít.
16:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 23 hhodinami

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
včeraAktualizovánovčera v 18:55

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
včera v 18:00

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
včera v 08:00

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
14. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026
Načítání...