Vzpomínky na Izrael

8) Masada - Málokterý návštěvník Izraele vynechá Masadu. I my jsme se na toto zvláštní až mystické místo vypravili. Můj manžel byl jeho historií natolik unesen, že hodlal v tom neuvěřitelném vedru (byli jsme tam v letním období, kdy se do těchto míst vydávají jen šílenci) šlapat pěšky až nahoru. Naštěstí jsem mu to vymluvila a na vrcholek jsme se dopravili lanovkou, což sice považoval za velkou potupu, ale zase nám to ušetřilo síly, které jsme nutně potřebovali k prozkoumání plošiny.

Když teď na to vzpomínám, stále se mi vybavuje intenzivní pocit obdivu k obyvatelům a hlavně obráncům těchto míst. Nejenom, že celá stavba byla tak důmyslně vymyšlena a zrealizována, ale obdiv si zaslouží především to, že byli lidé vůbec schopni zde žít. Je sice pravdou, že jsme koukali na vyprahlé ruiny a představit si zde bazén a zahrady, vyžadovalo velkou dávku fantazie, ale i když jsem jí uzdu povolila, co to šlo, představu kypícího života mi nezprostředkovala.

Mně se zdálo, že tam nepřeletěl ani ptáček. Kromě nás, kteří jsme se tam plahočili a nevěřícně zírali na zvláštní, totálně vyprahlou okolní scenérii, bez jediného stromu či keře a snažili se alespoň na chviličku zachytit genius loci, bylo toto území fakt mrtvé. A to jsme se k Mrtvému moři teprve chystali.

  • Masada autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24
  • Masada autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24

Slovníkové heslo: Masada

Masada (hebrejsky:  מצדה, Mecada, od slova מצודה mecuda, doslova „pevnost“) je starověká pevnost na vrcholu izolovaného skalního útesu na východním okraji Judské pouště, nedaleko Mrtvého moře. Útes, na kterém byla pevnost vybudována, je na východní straně vysoký 450 m, na západní straně 100 m; na vrcholu útesu se nachází plošina o rozměrech 600 × 300 metrů. Plošina je obklopena hradbami o celkové délce 1 400 metrůa tloušťce 4 metrya je doplněna mnoha věžemi. Pevnost byla plná zásobáren, cisteren, které se naplnily v období dešťů vodou. Byly zde paláce, kasárna i zbrojírny. Byla postavena Herodem Velikým v 1. století př. n. l.. Během první židovské války se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům, kterým se nakonec podařilo prolomit hradbu Masady za pomoci beranidla. Když vtrhli na nádvoří, zjistili, že asi tisíc obránců vypálilo všechny stavby a upřednostnili masovou sebevraždu, než aby padli do zajetí nebo aby byli poraženi.  

Roku 2001 byla lokalita zapsána jako památka světového dědictví na seznam UNESCO. 

Mrtvé moře

Jak už jsem podotkla, v Izraeli hromadná doprava funguje bezvadně, přesto se smrtelníkovi může stát, že to jaksi nevyjde a je nucen někam se dostat po svých. Chtěli jsme vidět Mrtvé moře i přesto, že byl srpen a bylo nám řečeno, že v těch místech může být i více jak 50 stupňů (ve stínu, kdyby se tam náhodou nějaký vyskytoval). Moje teta nás instruovala, že máme dojet na místo, které se jmenuje En Gedi, že je to tam nejlepší, tedy spíše, že jinde to nestojí za nic, neboť se k vodě musí jít strašně, ale strašně dlouho. My ovšem přejeli a vystoupili přesně tam, kde jsme neměli. Po prozkoumání okolí, jsme tetě dali zapravdu, neboť kdesi v dáli se v horkém vzduch tetelily jakési budovy (asi vyhlášené lázně proti kožním onemocněním) a ještě dál pár roztroušených louží, což asi byly nějaké zbytky vysychajícího Mrtvého moře. Vydali jsme se tedy zpět, že tu jednu zastávku dojdeme pěšky. 

  • Mrtvé može z Masady autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2880/287997.jpg
  • Masada autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2880/287996.jpg

Za ne příliš dlouhou dobu, dalo by se říci, že spíše za velmi krátkou chvíli, jsme si začali připadat jako postavy z katastrofických filmů, které nějakou náhodou přežily. Samozřejmě, že jsme neměli sebou ani kapku vody, přestože nás všichni nabádali, že to je zde prostě povinnost. Už jsme se utápěli ve vidině blízké smrti, když u nás zastavilo auto. V této souvislosti se sluší poznamenat, že Izraelci jsou neuvěřitelně vycvičeni v pomoci blízkým. Nikdy nenechají člověka na holičkách a pokud není potřeba fyzická pomoc, pomohou vždy alespoň radou. Vojákům na stopu se zastavuje vždy, u civilů je znát již větší opatrnost. Když ale Izraelec uvidí šlapat na rozpáleném asfaltu, nějaké zoufalé magory, určitě je ve svém autě nemine. Troufám si říct, že řidič, který nám zastavil, zcela jistě zachránil nejen náš život, ale i naše manželství. To však čekala ještě jedna zatěžkávací zkouška.

Ochotný řidič nás vysadil na rozcestí, on pokračoval do blízkého kibucu, kde se z produktů Mrtvého moře vyrábí kosmetika AHAVA, což v hebrejštině znamená láska. Naše manželská láska začala zaznamenávat povážlivé trhliny po pár metrech, které bylo nutno k vodě ujít. Vzájemné osočování, kdo za vzniklou situaci může, nabíralo na intenzitě a vyvrcholilo, když jsme se konečně dohrabali na místo určení. Okamžitě jsme svlékli těch pár kousíčků oblečení, jež jsme si na sobě ještě ponechali a vrhli se do náramně vypadající vody. K naší nepřekonatelné hrůze jsme se ocitli v teplém, stoprocentním solném roztoku, ve kterém se dalo sedět, ale nikoli plavat o osvěžení pak už nebyla vůbec řeč.

Abychom však turistickým atrakcím učinili zadost, oba jsme se natřeli černým bahnem, což tam dělali všichni. Možná bylo léčivé, ale zcela jistě bylo odporně teplé a strašně štípalo. Každá oděrka na těle se změnila na otevřenou ránu, než jsem vyndala fotoaparát a zaostřila, abych tu úžasnou chvíli zvěčnila, můj muž byl rozhodnutý mě zabít. Jenže předtím potřeboval tu šílenou věc smýt, rozběhli jsme se ke sprchám, které byly opodál a v tu chvíli, bylo naše manželství zachráněno. Manželův vztek se totiž okamžitě přenesl na babičku, která se, netušíc svého brzkého konce, osvěžovala pod jedinou fungující sprchou. I v té zoufalosti, bylo strašně směšné, jak nenápadně, leč systematicky se manžel přibližoval, až nakonec nebohou stařenku z pod proudu zadkem opravdu vystrkal. Když jsme pak pod tou úžasnou civilizační vymožeností smyli nenáviděné bahno, odplížili jsme se do klimatizovaného bufetu. Tam jsme v blaženém vytržení setrvali skoro tři hodiny, až do příjezdu rovněž klimatizovaného autobusu, který nás bezpečně dopravil do Jeruzaléma, toho překrásného a výše položeného města v té Zemi zaslíbené.

KONEC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...