Svět podle Zdeňka Velíška (100)

Ve dnech první prezidentské volby a po ní jsem na internetu četl mnoho čtenářských a diváckých ohlasů na to, čeho byl opět jednou národ svědkem na vrcholné politické scéně republiky. Většinou to byly výkřiky pohoršení, slova znechucení, pocity zklamání a formulace požadavků na vlastní, občanské rozhodování o osobě prvního občana republiky. V komentářích novinářů, politologů a některých osobností veřejného života se odrážely podobné dojmy. Málokdo mohl být hrdý na etickou úroveň jednoho z nejvýznamnějších aktů politického života českého státu. Příčiny jistě není třeba připomínat. V pondělním tisku jsou jich celé stránky.

Klesáme nebo stoupáme?

Nevím od kterého okamžiku, ale už nějaký čas se zdá, že politická kultura upadá. Je ovšem na místě otázka, zda jenom politická kultura, tedy kultura chování politiků. Ti, kterých se toto podezření týká nebo kterým se nelíbí, mohou namítnout, že ve svobodě, získané před necelými dvěma desetiletími, si obecná nekulturnost pomalu a nenápadně dobývá dominantní pozici v celé české společnosti. Díky médiím je to ovšem nejlépe vidět v politice, která je však jen obrazem atmosféry převládající ve společnosti. Já osobně si nehodlám připustit, že jsme jako národ nekulturní a máme tedy i takové politiky.

Je to už přibližně dva roky, co jsem na této internetové stránce těsně před parlamentními volbami formuloval přesvědčení, že etická úroveň lidí zajímajících se o politiku je vyšší než etická úroveň samotných politiků. Jinak by se lidé nerozhořčovali nad způsobem vedení volebního boje, který ani nepředstírá důstojnost. Mohl bych svoje tehdejší slova aplikovat bez rozpaků i na dnešní situaci. Ale snad raději jen poprosím, abyste srovnali dnešek se „včerejškem“ tím, že si můj tehdejší komentář otevřete a přečtete. Dnes bych ho napsal přibližně stejně, snad jen o něco naléhavěji.

O rok později, při dvoukolové volbě francouzského prezidenta, jsem se musel k tématu politické kultury u nás chtě nechtě vrátit. Srovnání etické úrovně volebního boje tam a tady se neodbytně vnucovalo. Ani v tomto případě nechci své postřehy opakovat, ale mohu je nabídnout - dík internetu - i bez toho.

Srovnání současné české prezidentské volby s poslední francouzskou není pochopitelně absolutní. Tam bojovali - a mohu říci, že s veškerou tvrdostí dovolenou v rámci politické kultury - sami kandidáti. U nás se boj odehrává - nejen při parlamentních volbách, ale i při volbě prezidenta - mezi členy parlamentu, mezi politickými stranami. V tom je rozdíl. Ale pro tento komentář nepodstatný. I tak mohu konstatovat, že v kulturně vyspělé demokracii zůstává volební boj dialogem, polemikou a třeba i urputným sporem a slovní válkou, ale vždycky sporem a válkou o Věc. O budoucnost země. O konkrétní politický program. Nepodložené osobní osočování, neurvalé předhazování povahových vlastností, odhalování podrobností ze života rodičů, nepodložená tvrzení o spojení s podsvětím, a přitom pohodlné opomíjení politického obsahu volebního boje, tedy opomíjení kauzy, o kterou jde, to jsou tam fauly. Diskvalifikující fauly. Nejenom v očích veřejnosti, ale i v jejím rozhodnutí za plentou ve volební místnosti.

Vida, právě jsem mimoděk odhalil jednu z výhod přímé volby. Ovšem možná se neprojevuje všude. V kulturní zemi působí politik nejen přesvědčivostí svého programu, ale i kulturou svého jednání a svých výroků. Svou úrovní, dalo by se říci jedním slovem. Fungovalo by to u nás? Jsem přesvědčen, že by stálo za to zkusit to. Fakt, že se to politická scéna neodvažuje zkusit, nasvědčuje tomu, že ti, kteří to vytrvale shazují ze stolu, mají strach, že by to opravdu fungovalo.

Patří politická kultura k základnímu vybavení demokrata?

Nepochybně. Zejména, když za základní prubířský kámen politické kultury budeme považovat vztah politika k občanovi, k veřejnosti. Na veřejnosti se ve slušné společnosti mluví slušně. Nemluvit slušně, nejednat slušně na politickém fóru je přezírání veřejnosti, občana. Je to stále ještě demokratické chování?

Nemohu si pomoci, ale tuhle úvahu musím dovést až do konce: Také přezírání názorů veřejnosti a občana při rozhodování o takových zásadních otázkách, které třeba na dlouhá desetiletí determinují vztah naší země k jiným zemím, a tím postavení naší země ve světě, je nedostatek politické kultury. Eo ipso (= a tudíž) je to nedostatek citu pro demokracii. Je to faul. Kdy to i u nás bude faul diskvalifikující?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...