Prima – Zprávy – peoplemetry

Tento týden se odehrává další z řady přestrojení vysílacího schématu televize Prima. Hlavní zpravodajská relace "1. zprávy", která nahradila 17. září 2006 někdejší "Zpravodajský deník", a která loni v říjnu předsunula svůj vysílací čas z 19:00 na 18:55, se od pondělí 4. února jmenuje "Zprávy TV Prima" a diváci ji uvidí každý den od 19:30 hodin.

Dosavadní komentáře se soustředily především na to, zda Prima má šanci se svými Zprávami uspět proti zavedené značce a nejsledovanějšímu pořadu českých televizí Televizním novinám, zda moderátorská dvojice Pavel Zuna a Mirka Čejková (jejíž smlouva za údajných 160 000 Kč měsíčně byla chutným soustem pro bulvár bude schopna odlákat diváckou obec nováckému zpravodajství?

Podle mého názoru je zpravodajství pouze jedním - a nikoli nejdůležitějším - válčištěm „bitvy na ostro“ mezi Primou a Novou. Dokonce si myslím, že zpravodajství Primy bylo v rámci širší programové strategie obětováno na oltář boha zvaného peoplemetry. Vždyť posunutí 1. zpráv na 18:55 v rámci programovací techniky bridging, tj. překlenutí zavedené časové vysílací osy konkurence vlastním pořadem, od loňského října přineslo Primě nárůst diváků ve srovnání se začátkem roku, kdy se Česká televize s Událostmi přesunula z 19:15 na 19:00 hodin.

Proč se tedy Prima nespokojila s tímto málem? Možná proto, že to bylo stále málo. Bitva o diváky se totiž odehrává v delším časovém prostoru tzv. prime time, česky: v exponovaném či nejsledovanějším vysílacím čase, který je obvykle definován mezi 19. a 22. hodinou. A speciálně čas mezi sedmou a osmou hodinou večerní je pro reklamní sdělení velice příznivý vzhledem k tomu, že reklamy se tady mohou rozvrstvit do kratších a tím i stravitelnějších slotů mezi zpravodajskými pořady (zprávy, počasí, sport).

Každodenní počet televizních diváků v prime time je víceméně konstantní. Jde však o to, jak se o tuto diváckou obec jednotlivé televize podělí. Televize Prima se zřejmě rozhodla, že se pokusí „ukousnout“ nějaký ten drobek diváckého koláče nejen od nováckých TN (úvahy o tom, že by Zprávy TV Prima mohly tuto zavedenou značku nějak ohrozit, zatím patří do říše sci-fi), ale že nabídne divákovi unavenému zprávami o katastrofickém světě oddechovou alternativu - soutěžní pořad Milionář moderovaný Romanem Šmuclerem od sedmi hodin večer.

Právě tady by chtěla Prima nasbírat více diváků (v reklamní hantýrce více GRP), než kolik jich měla dosud. V čase po sedmé hodině večerní se však Prima musí utkat nejen s Událostmi ČT, ale také se závěrečnými minutami nekonečného nováckého seriálu Ulice, který začíná už v 18:30 hodin. Prima to vyřešila docela zajímavým způsobem.
Proti Ulici a jejímu programovému „stripování“ (stripování = každý den ve stejném denním čase je uveden stejný pořad, jenž v týdenním schématu vytvoří strip - proužek) se rozhodla „stripovat“ reprízu Zoufalých manželek, a to už od šesti hodin v podvečer. Zoufalé manželky mají vytvořit předmostí v tzv. access prime time pro upoutání pozornosti, která by mohla vydržet až do toho nejsledovanějšího ze všech sledovaných vysílacích časů, tj. do osmé hodiny večerní.

Jestli se to Primě podaří se dozvíme v příštích týdnech. Znovu však opakuji: Zprávy TV Prima jsou pouze jedním z pěšáků rozehrané bitvy, která tento týden vstoupila do nové etapy. Někdejší tváře TV Nova Pavla Zuny s Mirkou Čejkovou jsou sice také zavedenou značkou, ale její sílu budeme moci zhodnotit až po delší době, až opadne zájem o obnovené účinkování této staronové moderátorské dvojice. Kromě toho řecký filosof Hérakleitos kdysi pravil: Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...