Latinské oči Filipa Kandy: ¿Fidel Castro nunca más? - Fidel Castro nikdy víc?

"Budeme dál bojovat ! Tak jak bude velet „El Comandante“. Budeme podporovat i toho, koho pověřil vedením revoluce!“ Taková a další bojovná prohlášení zazněla na pouličních mítincích v Havaně jen den poté, co Fidel Castro poprvé za víc než 47 let u moci dočasně předal moc. Vzdálená střední Evropa mezitím žasne nad tím, jak ještě na počátku 21. století může tolik lidí podporovat poslední totalitní režim na západní polokouli. Kde se dnes vůbec podpora pro Castra na Kubě bere?

Důvodů je několik. Na Kubu totiž nelze pohlížet středoevropskýma očima, skrze českou zkušenost s totalitním režimem. Kubánská revoluce vznikla jinak. A realita Latinské Ameriky je jiná. Zatímco v bývalém sovětském bloku byly změny vnuceny z Moskvy, na Kubě byly výsledkem boje za národní suverenitu, nezávislost a spravedlnost, daleko víc než za nějaké socialistické ideje. A Fidel Castro toho také dokázal výborně využít.

Životní podmínky miliónů chudých byly tehdy skutečně nesrovnatelné s evropskými zkušenostmi. A i dnes, hospodářská situace v okolních zemích - na Haiti, v Dominikánské republice a celé Latinské Americe není výrazně lepší, protože by tam byly demokratické režimy. Autor tohoto příspěvku může z vlastní zkušenosti potvrdit, že chudé vrstvy na předměstích kolumbijských, ekvádorských, nikaragujských, haitských či guatemalských měst by dnes stále rády s podmínkami Kubánců měnily.

Dalším důvodem je ale i snaha o menší zlo. Stále víc je totiž těch Kubánců, kteří nepodporují Fidela proto, že by souhlasili s jeho myšlenkami a stylem vlády, ale protože se domnívají, že jeho režim představuje menší zlo, než režim, který by mohl po Fidelově svržení nastat. Mnozí Kubánci bojí toho, že by se po demokratických změnách vrátili na ostrov exulanti z Floridy a požadovali zpět své domy a majetky. Kubánci se prostě bojí, že by mohli přijít i o ty poslední, byť bídné, sociální vymoženosti. Že by zkrátka po desetiletích strádání znovu ostrouhali. A nutno říci, že oficiální státní propaganda této skutečnosti také využívá a často ji připomíná.

Dalším důvodem jsou také vnitřní rozpory kubánské opozice, především té v Miami, která představuje pestrou škálu od zcela pravicových a nesmiřitelných proudů až po ty velmi levicové a sociálně demokratické. Kubánci na ostrově vidí, že opozice v Miami dosud nepředstavila vůči Castrovi nějakého alternativního předáka, na kterém by se většina Kubánců dokázala shodnout.

V neposlední řadě jsou důvodem podpory Castra na Kubě i represe a strach. Strach z vlastní újmy, strach z nejistoty a strach z neznámého. Většina Kubánců ani jiný režim než ten Fidelův nezažila, prakticky si pořádně ani nedokáže změny představit a má z nich obavy.

Přesto všechno počet Castrových odpůrců neustále roste. V naprosté většině ale svůj odpor veřejně neprojevují a z obav před represemi je maskují. Jistým upouštěním tlaku ve společnosti bylo i to, že Castro v minulosti nechával emigrantům dveře - nebo spíš moře - otevřené. Ti nespokojení odplouvali na vratkých člunech. „Kdo s naší revolucí nesouhlasí, ať si odtud jde,” prohlásil nejednou Castro. A paradoxem bylo, že nakonec to byly Spojené státy samy a jejich hlídky, kdo Kubánce musely od amerických břehů vracet.

Fidel Castro podle všeho zemře jako jedinečná legenda, ikona antiimperialistického odporu a odvážný revolucionář pro milióny lidí na celém světě – velká část z nich žije v tzv. třetím světě -, a jako nenáviděný diktátor a totalitní vládce pro další milióny. Forma a způsob jeho vystupování a projevů jsou zcela jedinečné a charakterizovat ho budou navždy. Žezlo předáka latinskoamerické „pokrokové” levice už dnes prakticky předal svému obdivovateli a stoupenci, venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Lze zřetelně pozorovat, že ten z jeho formálního vystupování už mnohé přebral. Castrovy projevy jsou pověstné. Dříve šestihodinové, v poslední době už často méně než poloviční. Přesto jsou pro jeho stoupence tak strhující, že ještě při jeho poslední zahraniční cestě (na summit společenství Mercosur v argentinské Cordobě), museli Castrův projev přesunout na tamní stadion. Pro 50 000 jeho stoupenců!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...