Praha - V médiích se šíří neformální styl projevu. Vyjadřování se stává méně formálním, čím větší publikum jej sleduje. Neformálnost projevu je příznačná pro soukromá média, postupně ji ale přebírají i veřejnoprávní média, která se tak brání odlivu divácké pozornosti. Taková charakteristika češtiny v médiích zazněla na semináři Jazykovědné sdružení České republiky. Květnový seminář se zabýval hlavně popularizací češtiny ale i odpovědností novinářů za úroveň jazyka nebo změnou vyjadřování po roce 1989.
Neformálnost projevu přebírají i veřejnoprávní média
V řeči komunistické moci se brzy po roce 1948 rozbil vztah mezi výrazem a obsahem a postupně bombastická rétorika překryla banalitu sdělení. Po přechodu od dogmatismu k nevázanosti leží zodpovědnost úrovně vyjadřování především na sdělovacích prostředcích.
V dnešní době je však čím dál těžší najít kvalitní pracovníky. K tomu připívá malá nezaměstnanost a dobře pracující ekonomika. „V jiných odvětvích jsou mnohem vyšší platy než v byznysu médií a je velmi složité získat kvalitní pracovníky. Myslím, že je to na médiích vidět,“ uvedl Jaroslav Plesl z Lidových novin.
24 minut
Média a svět
Automaty na kávu
V době, která je stále bezprostřednější a rychlejší a kdy nejen televizní novináři píší své příspěvky ve spěchu, se nešvarem stává přílišná stručnost a zkratkovitost zpravodajství. „Pro některé novináře by bylo ideální, kdyby vědec fungoval podobně jako automat na kávu, jen s tím rozdílem, že zatímco do automatu se hodí peníze a vypadne kelímek s kávou, tak do odborníka se hodí dotaz a okamžitě vypadne rychlá, stručná a hlavně jednoznačná a jednoduchá odpověď,“ říká bohemista Milan Harvalík.
Neproměňuje se samozřejmě pouze jazyk médií ale i vyjadřování celé společnosti. Nejvíce jazyk proměňují nová média, především internet. Dříve byly zprávy předčítány nebo přímo čteny a normou jazyka byl psaný text, zatímco dnes je normou řeč mluvená. Kapitolou samu pro sebe je například jazyk SMS.