Praha - Oťukávání nebo pokusy o prolomení počítačových systémů cizích států probíhá neustále a dlouho. K otevřenému kybernetickému konfliktu však zatím mají daleko. Vyvstávají zde otázky, nakolik je kybernetický útok na Českou republiku reálnou hrozbou a zda je na případný atak stát připraven. Stále neexistuje centrální pracoviště, které by se kybernetickými útoky zaobíralo, záležitost se ještě legislativně řeší.
Nadchází věk kyberválek. Je Česko připravené?
„Pro porovnání bych uvedl, že povolení k nasazení kybernetické zbraně nebo kyber softwaru uděluje na americké straně prezident, čili je to na úrovni, jako je povolení k použití atomových zbraní, z toho je asi vidět ta nebezpečnost,“ řekl Václav Jirovský z Ústavu informatiky a telekomunikací ČVUT.
Zatímco 4. července Američané slavili Den nezávislosti, na digitální hradby jejich veřejných institucí i soukromých firem se valil kybernetický útok. Zasaženy byly stránky několika ministerstev včetně Pentagonu, newyorské burzy, společnosti Yahoo! nebo Bílého domu. Stejné problémy ve stejnou dobu a s podobným výběrem cílů pocítila i Jižní Korea. V médiích nebo mezi veřejností však velkou odezvu nevyvolaly. „Určité servery byly zahlceny velkým kvantem dat a de facto úplně odpadly - klasický 'denial of service útok',“ vysvětlil bezpečnostní konzultant Petr Hněvkovský.
5 minut
Reportáž Jaroslava Zouly
Václav Jirovský z Ústavu informatiky a telekomunikací ČVUT:
„Kyberválka v podstatě probíhá neustále a denně jsme svědky střetnutí. Pouze nejsou známy nebo nejsou medializovány nebo o nich nikdo nemluví.“
Nasazení podobných prostředků v roce 2003 reálně zvažoval prezident Bush těsně před a na začátku invaze do Iráku. Nakonec k němu však nedošlo, hrozilo totiž, že by se útok na irácké komunikační kanály přelil do celého regionu a zasáhl i Evropu. V systému státní správy České republiky přitom stále chybí centrální pracoviště, které by podobné hrozby sledovalo a potíralo. Ve světě se jim říká CERT, tedy pohotovostní tým počítačové bezpečnosti. „Přes veškerou naši snahu, asi tříletou, zatím k iniciativě a založení národního CERTU nedošlo,“ uvedl Jirovský.
„Věc není legislativně dořešena a není zřejmé, kdo je gestorem celé záležitosti. Ministerstvo vnitra nejpozději do jednoho měsíce předloží vládě k rozhodnutí materiál požadující určení gesce za téma informační bezpečnosti v České republice, tedy cestu ke komplexnímu řešení, nikoli pouhý vznik CERT, což je pouze nástroj - sice významný, ale přesto jen součást komplexnějšího řešení,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.