Nadchází věk kyberválek. Je Česko připravené?

Praha - Oťukávání nebo pokusy o prolomení počítačových systémů cizích států probíhá neustále a dlouho. K otevřenému kybernetickému konfliktu však zatím mají daleko. Vyvstávají zde otázky, nakolik je kybernetický útok na Českou republiku reálnou hrozbou a zda je na případný atak stát připraven. Stále neexistuje centrální pracoviště, které by se kybernetickými útoky zaobíralo, záležitost se ještě legislativně řeší.

„Pro porovnání bych uvedl, že povolení k nasazení kybernetické zbraně nebo kyber softwaru uděluje na americké straně prezident, čili je to na úrovni, jako je povolení k použití atomových zbraní, z toho je asi vidět ta nebezpečnost,“ řekl Václav Jirovský z Ústavu informatiky a telekomunikací ČVUT.

Zatímco 4. července Američané slavili Den nezávislosti, na digitální hradby jejich veřejných institucí i soukromých firem se valil kybernetický útok. Zasaženy byly stránky několika ministerstev včetně Pentagonu, newyorské burzy, společnosti Yahoo! nebo Bílého domu. Stejné problémy ve stejnou dobu a s podobným výběrem cílů pocítila i Jižní Korea. V médiích nebo mezi veřejností však velkou odezvu nevyvolaly. „Určité servery byly zahlceny velkým kvantem dat a de facto úplně odpadly - klasický 'denial of service útok',“ vysvětlil bezpečnostní konzultant Petr Hněvkovský.

5 minut
Reportáž Jaroslava Zouly
Zdroj: ČT24

Václav Jirovský z Ústavu informatiky a telekomunikací ČVUT:

„Kyberválka v podstatě probíhá neustále a denně jsme svědky střetnutí. Pouze nejsou známy nebo nejsou medializovány nebo o nich nikdo nemluví.“

Nasazení podobných prostředků v roce 2003 reálně zvažoval prezident Bush těsně před a na začátku invaze do Iráku. Nakonec k němu však nedošlo, hrozilo totiž, že by se útok na irácké komunikační kanály přelil do celého regionu a zasáhl i Evropu. V systému státní správy České republiky přitom stále chybí centrální pracoviště, které by podobné hrozby sledovalo a potíralo. Ve světě se jim říká CERT, tedy pohotovostní tým počítačové bezpečnosti. „Přes veškerou naši snahu, asi tříletou, zatím k iniciativě a založení národního CERTU nedošlo,“ uvedl Jirovský.

„Věc není legislativně dořešena a není zřejmé, kdo je gestorem celé záležitosti. Ministerstvo vnitra nejpozději do jednoho měsíce předloží vládě k rozhodnutí materiál požadující určení gesce za téma informační bezpečnosti v České republice, tedy cestu ke komplexnímu řešení, nikoli pouhý vznik CERT, což je pouze nástroj - sice významný, ale přesto jen součást komplexnějšího řešení,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve středu 21. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 12 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 21 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...