Francouzský bohemista Xavier Galmiche si pozornost tuzemské odborné veřejnosti získal monografií o básníkovi Vladimíru Holanovi i překlady Čapka či Komenského. Nedávno se v českém prostředí představil ale také sám jako autor. Vyšly dvě jeho knihy. Vedle výboru ze statí o české a středoevropské literatuře také novela Metafyzický kurník.
Žít s dávkou nedůvěry vůči sobě je dobré, říká francouzský bohemista o české kultuře
Xavier Galmiche je profesorem české literatury a středoevropských kultur na katedře slovanských studií při pařížské Sorbonně. Publikační činnosti se věnuje od osmdesátých let 20. století, během nichž také pobýval v Praze. Francouzským zájemcům českou literaturu přiblížil monografiemi, odbornými statěmi i překlady.
Odlišně o českých autorech
Výbor z jeho statí o české a středoevropské próze vyšel na podzim v Česku pod názvem Znaky a přízraky. Shrnuje téměř dvě dekády Galmichovy činnosti od začátku 21. století. „Vybral jsem to, co se mi zdálo trošku odlišné od toho, co se tady píše o českých autorech,“ podotýká Galmiche.
Spirituální linii českého písemnictví sleduje u básníků Máchy, Březiny, Holana či Demla. Neschematicky se snaží nahlížet „moderní klasiky“, k nimž počítá Hrabala, Kunderu nebo Topola. Jeden z oddílů knihy je věnován problematice překladu. „Překlad je pro Čechy zajímavé téma už od 18. století. Podrobněji jsem popsal opačný směr, to znamená překlad z češtiny do francouzštiny,“ podotkl Galmiche.
Těžiště jeho zájmu zastupují komparatisticky založené texty dotýkající se třeba humoristické literatury 19. století či Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Sleduje přitom kontext středoevropského prostoru.
„Velmi příznačný rys české kultury je, že zdánlivé slabiny se můžou stát silou,“ všímá si francouzský bohemista. „Z té diskontinuity vyplývá určitý pocit existenční úzkosti, to, co Kundera nazval nesamozřejmost české kultury. Myslím, že toto je zajímavé. Žít s určitou dávkou nedůvěry vůči sobě je z etického i kulturního hlediska jenom dobré. Samozřejmě je to o něco těžší, ale to přináší možná víc hloubky.“
Rozhovor s bohemistou Xavierem Galmichem (zdroj: ČT24)
Mozaika úvah z kurníku
Zároveň se Galmiche českým čtenářům představuje sám jako autor. V próze Metafyzický kurník pozoruje na svém dvorku činorodý život zvířectva, především slepic. Svůj pohled střídá s kapitolami, v nichž vypravěčka z řad drůbeže pohledem zdola rozvíjí úvahy člověka.
„Není to román, není to autobiografie, není to filozofie, je to spíše mozaika vlastních úvah a hlavně anekdot, mikropříběhů setkání se slepicí a ponoření do tajemství toho krásného, trošku mlčenlivého života,“ upřesnil autor. Postřehy ze dvorku ho dovádí k vážným i veselým meditacím o místě člověka ve světě, genderových otázkách i podprahových kanálech komunikace.
Metafyzický kurník napsal ve svém rodném jazyce, do češtiny ho překladem převedl v překladu Jean-Gaspard Páleníček.