Zemřela Eva Zaoralová. Filmová publicistka, která pomohla navrátit prestiž karlovarskému festivalu

2 minuty
Zemřela filmová publicistka Eva Zaoralová
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtek, ve věku 89 let, zemřela filmová publicistka Eva Zaoralová. Spojena je především s filmovým festivalem v Karlových Varech, dnes prestižní tuzemskou přehlídku pomohla budovat a vést od porevolučních začátků.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech začínal po válce jako první mezinárodní filmová přehlídka v Evropě. Dramaturgii festivalu ale do značné míry ovlivnil politický režim a po sametové revoluci bezradnost. V roce 1994 se Eva Zaoralová společně s Jiřím Bartoškou zapojila do úsilí o obnovení prestiže této filmové události.

„Lákalo mě to, protože konečně jsem mohla začít dělat něco podle svého výběru, nikoho tak dalece neposlouchat. Pomalu jsem se to učila, vůbec jsem nevěděla, jak se filmy shání nebo jak se vybírají,“ popisovala Eva Zaoralová první zkušenosti ve vedení festivalu.

„Dobře odvedená práce“

Nový tým odmítal přehlídku přestěhovat do hlavního města a také prosadil, aby se festival kategorie A (stejné zařazení mají například Cannes, Benátky či Berlinale) konal každoročně. Do konce osmdesátých let totiž bylo zvykem, že se konání střídalo ob rok s přehlídkou v Moskvě. A s prestiží se začaly vracet i filmové hvězdy.

„Já jsem o Evě věděl, že je filmová teoretička, a ona o mně věděla asi jenom tolik, že točím filmy, na které ona moc nechodí,“ vzpomínal na začátky nové éry přehlídky Bartoška. Eva Zaoralová se stala uměleckou ředitelkou, vliv na podobu programu měla i po odchodu do „penze“, od roku 2011 totiž nadále působila jako umělecká poradkyně festivalu.

Jiří Bartoška a Eva Zaoralová na tiskové konferenci k festivalu v roce 1999
Zdroj: ČTK/Judita Thomová-Mauerová

Ve funkci ji vystřídal Karel Och, který o své předchůdkyni u příležitosti udělení ceny od ministerstva kultury řekl: „Na vystižení její kariéry se nejlépe hodí citát mého oblíbeného italského režiséra Elia Petriho, že to jediné, co skutečně přetrvá veškeré režimy a veškeré okolnosti, je dobře odvedená práce.“

Fellinimu psala, Antonionimu tlumočila

K filmu se prý Eva Zaoralová dostala trošku bokem. Studovala totiž jazyky, ale už na vysoké škole chodila se studentem filmové fakulty Ivo Hepnarem (pozdji se stal jejím manželem), díky němuž navštěvovala projekce snímků, které se v kinech nepromítaly. Tak začala její láska k italskému neorealismu, k dílům Roberta Rosseliniho, Luchina Viscontiho a později i Felliniho a Antonioniho tvorbě.

Pokud by jí po smrti měli promítat film o jejím životě, za režiséra by si prý vybrala právě Felliniho, fabulovala v roce 2003 v pořadu Na plovárně. Italskému filmaři dokonce kdysi po zhlédnutí dramatu Silnice napsala dopis. Odepsal jí: „Milá slečno, potěšilo mě to, až přijedete do Říma, tak se ozvěte. Nikdy jsem to ale neudělala,“ litovala. Přeložila ale třeba životopis, který o Federicu Fellinim napsal Tullio Kezich.

Dalšímu svému oblíbenému režisérovi – Michelangelu Antonionimu – tlumočila, když v polovině šedesátých let přijel do Prahy. Později přiznala, že setkání s ním přispělo k tomu, proč nenašla odvahu osobně vyhledat Felliniho. „Antonioni se mi jako člověk jevil podstatně odlišný od toho, co jsem si vysnila,“ prozradila o setkání s jedním ze svých idolů v pořadu Krásný ztráty. 

Eva Zaoralová vedle Václava Havla a Antonia Banderase při zakončení 44. ročníku
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Jako filmová kritička a publicistka se zasloužila o popularizaci především právě italské a francouzské filmové tvorby. Knižně či časopisecky vyšly desítky jejích překladů z francouzštiny a italštiny, autorských článků a publikací. Od roku 1968 pracovala v odborném filmovém časopisu Film a doba, na jehož vydávání se podílela i po revoluci. Několik let přednášela filmovou historii na pražské FAMU.

Všechno už tady bylo?

Evu Zaoralovou podle jejích slov příliš neoslovovaly tituly, jejichž smyslem je jen „třeskutá zábava“. Za svůj život zhlédla stovky snímků, mimo jiné jako porotkyně mnoha festivalů, včetně těch nejprestižnějších. „Máte pocit, že už tady všechno bylo. Člověk nakonec ocení už jen ten film, kterým je překvapen,“ přiznala v pořadu Na plovárně.

V rozhovoru mluvila také o tom, jestli může kritik rozumět mladším generacím filmařů: „Například Trainspotting pro mě není takovým zážitkem, na druhou stranu, kdybych se poddávala pocitu, že tohle už pro mě není, tak bych nemohla dělat tu práci, kterou dělám. Snažím se naslouchat tomu, co říkají mladí, a poněvadž mám hodně mladých spolupracovníků, tak to není problém.“

Ambici točit filmy nebo v nich hrát ale prý sama nikdy neměla. „Uvědomuju si, jak je to těžké. Mně stačí se na filmy dívat a moci je posuzovat. Jsem ráda, když názor, který mám já, mají i jiní lidé, jejichž úsudku si vážím, a někdy jsem zklamaná, když to jde vedle, což se samozřejmě také člověku stane,“ uvedla.

Ocenili ji v Česku i v Cannes

Ve svém oboru byla mezinárodně respektovaná, o čemž svědčí mimo jiné plaketa z festivalu v Cannes za dlouholetou žurnalistickou činnost. Francouzská vláda Zaoralové udělila vyznamenání Rytíř Řádu umění a literatury, obdržela taktéž medaili českého ministerstva kultury za zásluhy o kulturu.

Cenou za umělecký přínos na ni pamatoval před lety i karlovarský filmový festival a letos získala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...