Zemřel Robert Towne. Za scénář Čínské čtvrti měl Oscara

Ve věku 89 let zemřel hollywoodský scenárista Robert Towne, který získal Oscara za film Čínská čtvrť. Podle jeho scénářů vznikla také akční série Mission Impossible či filmový příběh Tarzana.

Towne dosáhl ve filmové branži prestiže srovnatelné s herci a režiséry, se kterými pracoval. Díky přátelství s hvězdami šedesátých a sedmdesátých let, mimo jiné Jackem Nicholsonem, se podílel na scénářích v hollywoodské éře, kdy měli umělci neobvyklou míru tvůrčí kontroly.

Towne si v tomto období vysloužil čtyři oscarové nominace, ve dvou filmech Nicholson hrál. Nejprve v komediální Poslední eskortě z prostředí amerického námořnictva, následně v kriminálním thrilleru Čínská čtvrť. Scénář, za nějž Towne získal svého jediného Oscara (Nicholson si na první sošku za Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem musel počkat ještě rok), bývá označován za nejlepší, který byl kdy napsán. Natočil ho Roman Polanski.

Čínská čtvrť

Nicholson se v zápletce Čínské čtvrti coby soukromý detektiv Gittes ujímá komplikovaného případu, který se ukáže jako spirála korupce a násilí vedoucí až k vraždě. Za vyřešením jde velmi tvrdohlavě, navzdory slovním i fyzickým varováním. Příběh se odehrává koncem třicátých let v časech velké hospodářské krize v Los Angeles.

Na vybudování filmové atmosféry svého rodného města má Towne nemalý podíl. „Je to nejzápadnější západ Ameriky. Je to jakési místo posledního útočiště. Je to místo, kam si lidé jedním slovem jezdí plnit své sny. A jsou věčně zklamáváni,“ řekl Towne o LA.

Jack Nicholson na snímku z roku 2001
Zdroj: Reuters

Aby se mohl pustit do Čínské čtvrti, odmítl adaptaci románu Velký Gatsby. Při psaní Čínské čtvrti se opíral o romány autora amerického drsné školy Raymonda Chandlera či filmy noir. Towneův scénář, uvádí agentura AP, se stal základem při výuce scenáristiky. Nicméně Towne měl původně prý jinou představu o konci Čínské čtvrti, bezútěšný závěr si po opakovaných tvůrčích sporech prosadil režisér Polanski.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vzniklo ještě volné pokračování Dva Jakeové – už bez Polanského, zato v režii Nicholsona. Na kultovnost Čínské čtvrti ale nenavázalo a komerčně se tomuto počinu také zrovna nedařilo.

Pomohl psychiatr

Své jméno na oscarových nominacích našel Towne ještě za komedii Šampon, stavící na zamotané vztahové zápletce, která vychází z omylu, že jeden z hlavních hrdinů – kadeřník v podání Warrena Beattyho – je gay. V polovině osmdesátých let navrhla oscarová akademie Townea ocenit také za způsob, jakým sepsal pro filmové plátno mnohokrát odvyprávěný příběh Tarzana.

Za svůj průlom ze scenáristy nízkorozpočtových filmů do vyšší hollywoodské ligy vděčil Towne svému psychiatrovi. Ten ho totiž seznámil se zmíněným Beattym, herec pak talentovaného autora dohodil do scenáristického týmu filmu o slavném lupičském páru Bonnie a Clyde. Towne se do psaní zapojil bez nároku na honorář. I tak se mu to vyplatilo – snímek s deseti oscarovými nominacemi se stal klasikou.

V akci s Tomem Cruisem

Následovala slavná scenáristická éra, jenže když od sedmdesátých let postupně získávala větší moc nad filmy studia, Towneho postavení v hollywoodském soukolí sláblo, navíc jeho režisérské pokusy také úplně nezaujaly.

Posunul se ke snímkům vzdáleným jeho původním uměleckým ambicím a kývl, že napíše scénář k Bouřlivým dnům. V dramatu, který překročil rozpočet a který se dočkal rozporuplného přijetí, se v hlavní roli automobilového závodníka objevil Tom Cruise.

S ním Towne spolupracoval následně i na právnickém thrilleru Firma a hlavně na prvních dvou filmech z akční série Mission: Impossible. K psaní té první z roku 1996 se k němu připojil David Koepp. Posledním scenáristickým počinem Roberta Towneho zůstalo drama Zeptej se prachu z roku 2006. Autor se v něm vrátil do období, v němž se odehrával i jeho nejoceňovanější scénář – do doby americké hospodářské krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...