Los Angeles - Ve věku 91 let zemřel 5. června jeden z nejslavnějších autorů sci-fi, americký spisovatel Ray Bradbury. K jeho nejznámějším dílům patří 451 stupňů Fahrenheita či soubor povídek Marťanská kronika. Povaha sci-fi nadšence se projevila i v Bradburyho zvláštním přání - nechal se slyšet, že by si přál popel ze svých ostatků umístit na Marsu.
Zemřel guru sci-fi Ray Bradbury
Ray Bradbury dokázal ve většině svých knih vytvořit zvláštní atmosféru odlidštěné budoucnosti v kombinaci se silným humanistickým tónem. Ne nadarmo se mu přezdívalo „Edgar Allan Poe pro optimisty“.
Jeho mnohdy svérázní hrdinové putují chladnými technokratickými světy vesmírné civilizace a v kombinaci s tímto prostředím tvoří mnohdy bizarní příběhy. Ve své spisovatelské dílně se král sci-fi často potuluje po hvězdách a kosmické koráby používá jako jiní metro. Ve skutečnosti neuměl ani řídit auto, celý život se bál cestovat letadlem a za domácího kutila se zálibou v technických hračičkách se nepovažoval. „Nedokážu ani vyměnit žárovku,“ přiznával mistr supertechnických románů.
Bradbury se narodil 22. srpna 1920 v městečku Waukegan v americkém státě Illinois. První příběhy začal sepisovat na papíry, do nichž se u řezníka balilo maso. Silný vztah k literatuře v sobě objevil už v raném dětství. „Když se mi dostala do rukou knížka Charlese Dickense Pověst dvou měst, přelepil jsem jméno autora svým. Takhle jsem chtěl umět psát,“ vzpomínal Bradbury.
Láska k literatuře mu vydržela až do konce života. „Když víte, jak číst, máte úplné vzdělání o životě a pak víte, jak v demokracii volit,“ řekl v jednom rozhovoru před čtyřmi lety. „Ale když nevíte, jak číst, nevíte, jak se rozhodovat. To je na naší zemi skvělé - jsme demokracií čtenářů a měli bychom to tak uchovat.“
- Ray Bradbury (2007) autor: Charley Gallay, zdroj: ISIFA
- Ray Bradbury (1997) autor: Steve Castillo, zdroj: ČTK/AP
Střední školu vychodil v Los Angeles a dál pilně pokračoval v samostudiu - noci trávil v knihovně a přes den trápil psací stroj. Prvním honorovaným příběhem se stalo Kyvadlo z roku 1941 a první povídkou, v níž projevil svůj tajuplný styl, bylo o rok starší Jezero. V roce 1947 se oženil s Marguerite McClurovou a téhož roku mu vyšla první kniha krátkých příběhů Temný karneval.
„Byl mojí múzou po větší část mé sci-fi kariéry. Ve světě science-fiction, fantazie a imaginace je nesmrtelný.“ (Steven Spielberg)
„Ray Bradbury napsal tři velké romány a 300 velkých povídek. Jedna z těch povídek se jmenuje Burácení hromu. Dnes slyším burácení kročejů odcházejícího giganta. Ale romány a povídky zůstávají, se všemi svými ozvěnami a zvláštní krásou.“ (Stephen King)
„Bradbury žije dál jako police plná knih.“ (Salman Rushdie)
„Ray Bradbury byl nespoutaně imaginativním spisovatelem, který napsal jedny z nejpopulárnějších sci-fi knih všech dob… a který přetvořil žánr létajících talířů a zelených mužíčků v nástroj zkoumající dětskou úzkost, kolonialismus či oslabování samostatného myšlení.“ (The Washington Post)
V Marťanské kronice z roku 1950 tvrdě zkritizoval lidskou povahu, která je schopná pro lukrativní zisk bezostyšně ničit. V příběhu o kolonizaci Marsu byli citliví Marťané vyhlazeni, noví obyvatelé se však brzo vracejí na rodnou modrou planetu, aby zůstali v hrůzné atomové válce. Další povídky Bradbury shrnul do souborů Říjnová země, Lék na melancholii a Ilustrovaná žena.
Druhý krok do síně slávy učinil v roce 1953 v podobě příběhu plného pachu spálených knih a příprav k atomové válce s názvem 451 stupňů Fahrenheita. Šokující sonda do světa budoucnosti, světa vymytých mozků a sériově vyráběných názorů měla pro lidské uvědomění podobný význam jako Orwellova depresivní vize 1984.
Byl také básník a rád si zafilozofoval. Ke konzultacím se na něj obraceli městští radní i pracovníci vesmírného výzkumu NASA. Jeho animovaný film Icarus Montgolfier Wright málem získal Oscara. Zařadil se i mezi majitele hvězd na proslulém hollywoodském chodníku slávy.