Přepis slavné Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy je filmem, kterým na sebe poprvé výrazně upozornil dosud divadelní režisér Franco Zeffirelli. Shakespearovu komedii o temperamentní a hubaté Kateřině, kterou se kvůli věnu rozhodne „zkrotit“ šlechtic Petruccio, Zeffirelli úspěšně inscenoval na londýnském jevišti. Filmová podoba z roku 1967 z inscenace vychází. Film byl oceněn řadou mezinárodních cen, mj. nominován na dva Oscary a dva Zlaté glóby. V rámci cyklu Velikáni filmu uvádí Česká televize snímek dnes od 21:00 na druhém programu.
Zeffirelli zkrotil Shakespearovu zlou ženu
„Zeffirelli zde zachytil filmovými prostředky experimentálně inscenovaný historický kus. Oproti tomu v následujícím Romeovi a Julii už mu šlo především o vytvoření skutečného filmu. Je zajímavé, že mu producenti nechtěli dovolit obsadit do role Kateřiny Liz Taylorovou, protože zrovna měla za sebou neúspěch s Kleopatrou. Režisér si ji ale prosadil, jakož i Richarda Burtona. Ten už měl, na rozdíl od Taylorové, dost divadelních zkušeností s Shakespearem. Herečka se ovšem do natáčení natolik ponořila, že požádala o zopakování prvního natáčecího dne, protože na konci práce došla k závěru, že na začátku nebyla dost dobrá,“ prozradila něco ze zákulisí filmová teoretička Eva Zaoralová.
„K překvapení pesimistů, kteří bránili obsazení Liz Taylorové, film vydělal trojnásobek toho, co do něj bylo vloženo, a stal se nesmírně populárním. Kritikou je film hodnocen jako jedna z nejlepších filmových adaptací této Shakespearovy komedie,“ dodala Zaoralová.
Ukázka z filmu Zkrocení zlé ženy (zdroj: ČT24)
Zeffirelli zvítězil hlavně tím, že se mu podařilo evokovat život renesanční Padovy. Výprava je nedílnou součástí celku. Režisér se evidentně nechal inspirovat plátny italských malířů 16. století a kostýmy i scéna dodávají snímku neodolatelnou atmosféru. Navíc silný náboj a dech beroucí rytmus, kterému režisér podřídil i divadelní text ráznými škrty, vytvářejí nevázané veselí a diváckou atraktivnost. Přesto zde Shakespeare zůstává Shakespearem, jak o to režisér usiloval, neboť nade vše miloval divadlo. Na úspěchu jeho filmu se samozřejmě vydatnou měrou podílejí oba znamenití protagonisté – Liz Taylorová v roli Kateřiny a Richard Burton jako neodolatelný Petruccio.
Úspěšný celek dotvořila jistě i hudba Nina Roty se zdůrazňujícím, silným podílem dechových nástrojů a jednoduchými melodiemi (které si někdy notují i postavy samé). I její zásluhou se nastoluje rozměr lidové veselice, jíž se radostně účastní celá Padova.
- Zkrocení zlé ženy zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3246/324572.jpg
- Zkrocení zlé ženy zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3246/324574.jpg
- Zkrocení zlé ženy zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3246/324578.jpg
- Zkrocení zlé ženy zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3246/324576.jpg
Franco Zeffirelli o filmu:
„Ovlivnění divadelním uměním se u mne projevuje, především pokud jde o Zkrocení zlé ženy, kde jsem záměrně chtěl vytvořit velkou kulturní podívanou s lehce divadelní koncepcí, cosi na půl cesty mezi divadlem a filmem. Jinými slovy, chtěl jsem filmovými prostředky ilustrovat určitý jevištní experiment.“
Franco Zeffirelli začínal po válce jako občasný divadelní herec v Miláně. Pravou divadelní, filmovou a režisérskou školu mu však poskytl až Luchino Visconti, u kterého Zeffirelli nejprve pracoval jako návrhář výpravy, posléze už jako asistent režie. Od roku 1950 působil sám jako divadelní režisér, lokálně proslulý originálním pojetím her soudobých dramatiků a moderními inscenacemi klasických oper.
Jeho pověst průbojného talentovaného režiséra se brzy rozšířila nejen po celé Itálii. Hostování po Evropě vyústilo v roce 1961 ve velkolepý úspěch na londýnské divadelní scéně, kde na prknech divadla Old Vic uvedl inscenaci Shakespearovy tragédie Romeo a Julie. „Setkání“ s nejslavnějším světovým dramatikem bylo osudové pro celou Zeffirelliho kariéru, kdy následně proslul jako uznávaný odborník na Shakespeara.