Zámeček Schlaraffia památkou nebude. Majitel může bourat

Jablonec nad Nisou - Bývalému sídlu pánského spolku Schlaraffia v Jablonci nad Nisou hrozí demolice. Ministerstvo kultury zamítlo žádost o zapsání tohoto objektu na seznam kulturních památek. Majitel tak může pozoruhodnou památku zbořit. Podle ministerstva budova nebyla prohlášena za kulturní památku hlavně kvůli velmi špatnému technickému stavu. Některé konstrukce zámečku se již zřítily, jiné jsou v dezolátním stavu.

V těsné blízkosti zámečku se nachází komplex firmy Malina-Safety, která je rovněž majitelem Schlaraffie. V roce 2008 se vedení společnosti s tehdejšími radními dohodlo na obnově zámečku, který se měl stát součástí nového obchodního a výrobního centra. K rekonstrukci však nakonec nedošlo.

Přimět majitele k opravě zámečku se snažili památkáři i město. Radnice dokonce ze svého zaplatila studii využití za 100 tisíc korun. Vše zkrachovalo na nezájmu vlastníka, který po několika setkáních přestal úplně komunikovat.

„Už tady není veřejný zájem, ten padl rozhodnutím ministerstva kultury. Tady jiná cesta ze strany města není,“ říká k tomu mluvčí města Markéta Hozová.

„Tady máme autentickou památku s příběhem. Myslím si, že je naprosto absurdní a ostudné, že se má nechat spadnout,“ zlobí se galerista Jan Strnad.

Zámeček u autobusového nádraží byl postaven v roce 1908 a jako sídlo jednoho z klubů Schlaraffie byl výjimečný, protože obvykle si toto sdružení svá sídla pronajímalo nebo upravovalo některé budovy. Ve Schlaraffii se scházela pánská společnost a lépe situované vrstvy. Základními hodnotami, jež tato pánská organizace vyznávala, byly přátelství, umění a humor. Sdružovaly se v ní osobnosti, které se společně zasazovaly o realizaci všeobecně prospěšných projektů a také je finančně podporovaly.

Vyjádření majitele Schlaraffie se České televizi nepodařilo získat. Firma Malina Safety pouze odkázala na kontaktní formulář na webu. Na dotaz dosud nikdo neodpověděl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 6 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 12 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánovčera v 22:11

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.